Pražské Uměleckoprůmyslové museum do svých fotografických sbírek získalo postupně již na 2 500 fotografií Josefa Koudelky, světově proslulého fotografa. Jde o dar samotného autora, který se dlouhé roky své umělecké dráhy věnuje zobrazování vlivu lidské činnosti na krajinu v různých koutech světa. A také v různých dobách.
Aktuální výstava s názvem Ruiny přináší další z Koudelkových cyklů. Zachytil v něm jedinečným způsobem monumentální rozvaliny staveb, vzniklých v nejstarších dobách lidské civilizace. Na několika desítkách panoramatických fotografií, které vznikaly mezi lety 1991 až 2017, se Josefu Koudelkovi podařilo zastavit, možná takřka zhmotnit a vyfotografovat čas.
Libye, Cyrene, 2009 (© Josef Koudelka / Magnum Photos, Courtesy of the Josef Koudelka Foundation)
Rozsáhlé dílo Josefa Koudelky má nejen obrovskou dokumentační a uměleckou hodnotu. Autorovi jde vždy také o vznesení důležité otázky. Co má právě fotografované téma v divákovi probudit? Jaké úvahy otevírá? Cyklus Ruiny, který je jeho posledním dokončeným souborem, vznikal na více než dvou stovkách archeologických míst ve Středozemí, kde se tvořila – a také zanikala – nejstarší kulturní společenství, starověká města a státy. Doprovodný text k výstavě říká: „Je dobré si připomínat, že památky a archeologická naleziště nejsou jen atraktivní místa globálního turismu, které přispívají k věhlasu i rozpočtu jednotlivých zemí. Tyto zbytky monumentálních staveb jsou také ztělesněním mocenských ambicí lidí, kteří zde byli před námi. Často vznikaly těžkou prací otroků a jako výsledek obchodů a válek. Při pohledu na Koudelkovy fotografie můžeme sledovat autorovu interpretaci, obdivovat úchvatné památky antiky, unášet se malebností místa, dojímat se řemeslným umem našich předků, ale můžeme si také uvědomit, že co jsou dnes antické památky Středomoří, čeká dříve nebo později i naši civilizaci.“
Itálie, Řím, 2000 (© Josef Koudelka / Magnum Photos, Courtesy of the Josef Koudelka Foundation)
Na působivých záběrech, bez jediné stopy po lidské přítomnosti, před námi defilují ruiny obrovského antického divadla v tureckém Pergamonu, jehož 80 tribun pojalo až 10 000 diváků, nebo další ruiny divadla v jordánském skalním městě Petra. Fantasticky zachované ohromné římské město Timgad v dnešním Alžírsku, jedna z památek UNESCO, nebo zbytky monumentálních sloupů starořeckého města Afrodisias – dnes v Turecku. A mnoho jiných, kdysi úchvatných staveb v ruinách.
Josef Koudelka se za nimi vypravil na desítky míst od Albánie, přes Bulharsko, Chorvatsko, Itálii, Francii, Maroko až do Libye, na Kypr, do Egypta, Izraele, Libanonu, Jordánska a dalších zemí oblasti Středomoří, kde antické stavby vznikaly ponejvíce. Všechny fotografie jsou černobílé, což ještě umocňuje pocit ulpívajícího času, zdánlivé věčnosti.
Herkulův chrám, Ammán, Jordánsko, 2012 (© Josef Koudelka / Magnum Photos, Courtesy of the Josef Koudelka Foundation)
Tyto, ale i jiné ruiny jsou tu už více než dva tisíce let. Vidíme tu strom olivovníku, prorůstající jejich zbytky ze století do století, ohromné antické sloupy, stojící i ležící v celku nebo po částech, připomínající zároveň věčnost i pomíjivost lidského snažení.
Tři obrovité prsty Herkulovy v jeho chrámu v Ammánu dokládají lidskou nepatrnost proti božské velikosti. Procházíme výstavou a sledujeme čas zakletý do ruin.
Obdobou padlých chrámových sloupů jsou i na podlaze ležící kvádry, umístěné v expozici, které také nesou detaily Koudelkových snímků. Zblízka na nich sledujeme strukturu zdí, dlažby, škvíry mezi kamenným zdivem. Koudelka se svými fotografiemi zamýšlí také nad vztahem člověka a kamene.
Antické ruiny nepodléhají jen času přírodnímu, ale mnohdy i času válek – minulých i dnešních. Bylo by možné pořídit stejné fotografie v Sýrii i dnes nebo před rokem? Ty, které tu Josef Koudelka vyfotil, vznikly ještě před tamní občanskou válkou.
Řecko, Athény, 1994 (© Josef Koudelka / Magnum Photos, Courtesy of the Josef Koudelka Foundation)
Lidskou činností poznamenaná krajina se prolíná celým dílem Josefa Koudelky. Někdy jako hlavní téma, jindy jako spodní proud prochází většinou jeho souborů – Cikáni nebo Exily. Po roce 1986 pak u něj toto téma dominuje v panoramatických fotografiích, v nich Josef Koudelka sleduje výraznou civilizační změnu. To, jak těžký průmysl, který dominoval evropské kultuře nejméně jeden a půl století, zaniká nebo odchází do zemí třetího světa. V cyklu Ruiny se vrací na začátek a pokládá otázku: Co zbude po nás?
Výstava Ruiny se koná ve spolupráci s Josef Koudelka Foundation a Magnum Photos. Kurátor: Tomáš Pospěch. K výstavě vychází dvojjazyčná, česko-anglická publikace, s texty historika umění Tomáše Pospěcha a francouzského archeologa Alana Schnappa, graficky upravená studiem Najbrt. Doplňují ji komentované prohlídky (28. 1., 4. 2. a 4. 3. – vždy v 18 hodin).
V Uměleckoprůmyslovém museu je výstava k vidění do 30. 3. 2025
Martina Fialková