foto: Aleš Vopat
Čtete rádi komiksy? Někdo si s nimi spojí superhrdiny a výbušné příběhy, jiný by je řadil do dětské sekce knihoven. I Čechy mají bohatou historii textových bublin, okénkových sekvencí a barvitých postaviček.
Většina z nás tak pozná hrdiny Čtyřlístku nebo styl kreseb příběhů Káji Saudka. Kdo v tomto výčtu rozhodně nesmí být opomenut, je jedna z největších klasik našeho komiksu – Rychlé šípy Jaroslava Foglara. Poprvé v historii je teď možné si prohlédnout všechny dochované originální strany právě této klasické série.
Příběhy o partě pěti kluků vycházely od roku 1938. Ačkoliv bylo jejich vydávání v období nacismu a později komunismu několikrát zakázáno, dnes se jedná o jednu z nejslavnějších českých komiksových sérií, jejíž postavy se objevují v nespočtu dalších děl, her i filmů. Originály komiksových stran z prvního období jejich existence je teď možné prohlédnout v rámci výstavy Jsme klub Rychlých šípů! Zrod jedné legendy na stránkách Mladého hlasatele 1938–1941 v Muzeu literatury v pražské Bubenči.
foto: Aleš Vopat
První dobrodružství si Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček zažívají na zadní straně časopisu Mladý hlasatel v prosinci 1938. Expozice představuje původní příběhy umělecky zpracované kreslíři Ivanem Fischerem a Václavem Junkem. K pročtení jsou i perem psané poznámky, ve kterých Jaroslav Foglar poprvé přicházel s jednotlivými náměty, a strojopisové scénáře, které nakonec předával výtvarníkům. Návštěvník se tak dozví něco o všech z mnoha fází vzniku každého z příběhů. Dochované originály budou postupně představeny ve čtyřech časových epizodách, střídat se budou vždy po měsíci. První z nich Založíme vlastní kroužek! je veřejnosti otevřená už od 12. prosince. V budoucnu výstava projde ještě epizodami Bratrstvo kočičí pracky na scénu, V zajetí kouzel, v síti záhad a Tonda Pírko, hoch bez domova. Začátky epizod jsou doplněny komentovanými prohlídkami s autory výstavy.
Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Skautskou nadací Jaroslava Foglara. I přesto, že se hoši z Rychlých šípů nikdy k žádné mládežnické organizaci neřadili, Jaroslav Foglar jakožto skautský vedoucí mnohé z junáckých zásad do svých vyprávění zařazuje. V období druhé republiky a na začátku 2. světové války není jisté, jestli u nás bude moct skaut a jemu podobné organizace i nadále existovat. Foglar se proto rozhodne dát vzniknout čtenářským klubům Mladého hlasatele, které i nadále budou skautské ideály udržovat. Rychlé šípy se tak najednou stávají neformální inspirací i rádci pro nespočet mladých lidí po celém Československu.
Nakonec vzniklo téměř 25 tisíc takových čtenářských klubů a Mladý hlasatel měl náklad až 200 tisíc výtisků. I po začátku válečného konfliktu pokračují epizody bez větší změny, temná situace války se v nich neprojevuje. Junák je ale rozpuštěn v roce 1940, Rychlé šípy mohou nakonec vycházet ještě o rok déle. Roku 1941 je zakázán Mladý hlasatel a s ním i vydávání dalších Foglarových příběhů. Tím končí první epocha Rychlých šípů.
Právě toto je historie, se kterou vás expozice v Muzeu literatury ráda seznámí. Doplňuje ji také doprovodný program sestávající z divadelních her a diskuzí se současnými tvůrci.
Muzeum literatury, Pelléova 44/22 do 6. 4. 2025
Ema Ditrichová