Málokde je tak zjevný dopad pandemických omezení běžného života jako u velkých, dlouho připravovaných mezinárodních kulturních projektů. Plánují se roky dopředu, pracují na nich týmy odborníků ve více zemích zároveň, probíhají složitá jednání – ať už jde o velké hudební či filmové festivaly nebo o významné výstavy. V případě výstavy Sluneční králové zahájené loni 31. srpna se jedná o zřejmě nejvýznamnější projekt, na kterém Národní muzeum za celou svoji historii pracovalo. Délkou příprav se snad podobá jen nedávné rekonstrukci samotného muzea, což však byla záležitost jiného druhu.
V době, kdy vzniká tento článek, je sice možné výstavu zhlédnout za velmi omezených podmínek, ale kvůli pandemii byla dlouhé týdny návštěvníkům nepřístupná. A v době, kdy článek budete číst, není jisté, zda Národní muzeum znovu nemuselo své brány uzavřít. Vzhledem k enormnímu úsilí mezinárodního týmu, ekonomickým prostředkům vynaloženým na vznik výstavy i ke kulturní hodnotě ale doufejme, že alespoň za stávajících podmínek bude návštěva ještě znovu možná.
Výstava světových parametrů dokumentuje největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště sousedícího na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou. Dalo by se říci, že je zároveň vyvrcholením a nejreprezentativnější formou prodloužených oslav 100 let české egyptologie, které jsme si připomněli už v roce 2019. Český vědecký tým patří v zemi faraonů již dlouhé roky mezi ty nejrespektovanější a může se chlubit vynikajícími výsledky. Platilo to ostatně už v roce 2005, kdy jsem zpovídala pro Listy Prahy 1 tehdejšího šéfa egyptologického týmu, PhDr. Miroslava Vernera při příležitosti udělení ceny Gratias agit českým egyptologům. Ten ocenění chápal zároveň i jako cenu pro všechny své předchůdce. Od té doby však úspěchů českého egyptologického týmu ještě výrazně přibylo a ty nejdůležitější výstava představuje.
Jak vznikl její název? Sluneční králové je označení odkazující k panovníkům 5. dynastie, kteří uctívali jako hlavní božstvo staroegyptského panteonu slunečního boha Rea. Čtyři z těchto panovníků si postavili své zádušní komplexy právě v Abúsíru, kde působí čeští egyptologové. Architektura, umění nebo filozofie, stejně jako řízení státu dosáhly za jejich vlády vrcholu. Na výstavě můžeme zhlédnout soubor téměř 300 vzácných předmětů nevyčíslitelné hodnoty, starých takřka 5 tisíc let, doposud nikdy ve světě nevystavený. Jsou zde využívány moderní multimediální technologie a k vytvoření atmosféry doby velkých egyptských králů přispívá i nevšední architektura výstavy. Nejde tu ale jen o exponáty samotné, seznámíme se také se základy starověké egyptské civilizace, její strukturou, a také s konkrétními příběhy života a smrti jednotlivých hodnostářů – osobností té doby. Poznáme tak zblízka panovníka Ranefera, který zde shlíží na návštěvníky v podobě unikátních plastik, princeznu Šeretnebtej nebo písaře Nefera, prostřednictvím mimořádných objevů k nám promlouvají i mnozí další staří Egypťané. Návštěvníkům se ale, kromě českých nálezů, představují také jedinečné zápůjčky z mnoha světových muzeí: z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. Jsou tu i předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru.
Návštěva výstavy vyvolává mnoho praktických otázek: uvažujeme, jak je asi složité zajistit vhodné výstavní podmínky pro nepředstavitelně vzácné exponáty. Bezpečnost jejich transportu, pojištění, instalaci za přítomnosti zahraničních odborníků, z jejichž zemí zápůjčky pocházejí. To vše se nakonec navzdory jarní vlně pandemie podařilo a v letních, příznivějších měsících byly mnohaleté přípravy dokončeny. Výstavu mohl však zatím vidět jen zlomek návštěvníků, kteří by za běžných okolností přišli. Byla by nesmírná škoda, kdyby měla nyní odeznít do prázdna. Její prodloužení a ani virtuální prohlídku zřejmě nelze z důvodů složitosti smluv se zahraničními partnery a ochrany exponátů zajistit.
Výstava je z důvodu zhoršující se epidemiologické situace od 27. prosince 2020 uzavřena. Návštěvníci, kteří mají vstupenky s rezervací na konkrétní čas ve dny uzavření Národního muzea, budou kontaktováni emailem a vstupné jim bude v plné výši vráceno.
Na webových stránkách www.nm.cz najdete virtuální prohlídky dalších několika výstav, které rozhodně stojí za pozornost. Prohlédněte si například výstavy Cesta na Horu (k 400 letům výročí bitvy na Bílé hoře), Lvem mne nazývají (o nejstarším symbolu české historie a jeho cestě od 13. stol. k dnešku), Slavní čeští skladatelé (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, jména, která se stala světovým fenoménem) a další.
Martina Fialková