Po čtyřleté rekonstrukci Clam-Gallasův palác na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí přivítal první návštěvníky. Mohli tak opět v plné kráse obdivovat jedno z nejlépe zachovaných šlechtických sídel na světě. Palác pro hraběte Jana Václava Gallase navržený dle projektu císařského dvorního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu se stavěl od roku 1713. Práce pokračovaly i po smrti hraběte v roce 1719. Je vrcholnou stavbou pražského baroka a skvělou ukázkou barokního bydlení a způsobu života tehdejší aristokracie.
Muzeum hlavního města Prahy, které získalo jeho část jako nové výstavní prostory, zde v příštím roce otevře Muzeum pražského baroka. Horní část paláce zůstává ve správě pražského magistrátu, který rekonstrukci provedl, a bude využívána pro různé kulturní a společenské události. V přízemí paláce bude otevřena nová kavárna a restaurace. Palác se tak otevře nejširší veřejnosti.
Monumentální barokní stavba má bohatou minulost. Vznikla na místě dřívějšího domu markraběte Jana Jindřicha, bratra Karla IV. Dům byl později pronajímán a pak přestavěn do renesanční podoby pro rodinu Kinských. Té však byl pro účast na spiknutí proti císaři konfiskován po chebské vraždě Albrechta z Valdštejna a jeho pobočníků a darován Gallasům (1634). Hrabě Jan Václav Gallas, vnuk prvního gallasovského majitele, císařský diplomat, pak přikoupil ještě okolní parcely. Pro nový palác tak získal mnohem větší plochu.
Velkolepý Erlachův projekt realizoval rakouský architekt a stavitel Tomáš Haffenecker. Tvoří jej čtyřkřídlý barokní objekt kolem čtvercového nádvoří. K němu je připojen vstupní věžovitý rizalit, schodištní věž a východní křídlo, tvořící část fronty Malého náměstí. Palác má ještě tři menší dvory a nárožní zahradu. Freskami palác vyzdobil italský malíř Carlo Carlone. Vstup do paláce zdobí mohutné portály s unikátními reliéfy a postavami gigantů sochaře Matyáše Brauna, kteří se stali jeho symbolem. Dědicové J. V. Gallase, hlavně Filip Josef Gallas ve 20. letech 18. století, a nakonec Kristián Filip Clam-Gallas v závěru 18. století, dokončili vnitřní výzdobu a zařízení budovy, dali také upravit prostor soukromého divadla (Kristián Filip Clam-Gallas, původně Kristián Filip Clam).
Clam-Gallasovský palác byl pražskou rezidencí tohoto významného šlechtického rodu a také jedním z nejdůležitějších tehdejších center kulturního života v Praze. Hrálo se zde divadlo, pěstovala opera, konaly koncerty. Na pozvání Clam-Gallasů zde zpívala Josefína Dušková a vystoupili Wolfgang Amadeus Mozart a také Ludwig van Beethoven.
Znovu v plném lesku
Rozsah současné rekonstrukce – jen pro příklad: Na jednom patře paláce se nachází až 60 místností, celkem je v paláci přes čtyři desítky původních keramických kamen. Sály zdobí a osvětlují historické křišťálové lustry z 18. a 19. století, původně se svícemi či na svítiplyn a další desítky již nově doplněných svítidel.
Bylo odkryto a restaurováno množství barokních fresek, zejména na schodištích a ve druhém patře. V prvním, které bude sloužit výstavním účelům, jsou stěny z toho důvodu ponejvíce bílé, ale i zde se podle průzkumu nacházejí další desítky fresek. Ty však zůstanou skryté, připravené k prozkoumání a restaurování příštím generacím.
Rekonstrukci paláce od suterénu až po střechu doplnilo vybudování nové výtahové šachty pro všechna podlaží a zázemí pro personál muzea i organizaci akcí. Palác je nyní vybaven moderními technologiemi, například dálkovým vytápěním. Zpřístupněno bylo i podkroví s výhledy na okolní staroměstské střechy a věže. Hrabě Gallas, milovník umění, zde chtěl mít velkolepý divadelní sál, k čemuž ale nikdy nedošlo. Později se zde skladovalo seno pro koně, nyní tu budou probíhat krátkodobé výstavy. Svému původnímu účelu zato bude sloužit Clam-Gallasovská knihovna s tajným vchodem na balkon. Její prostory včetně původních monumentálních knihovních skříní využije Muzeum hlavního města Prahy a zaplní ji knižními svazky z fondu muzea.
Zajímavostí je, že při rekonstrukci byly úmyslně zachovány otvory v rámech oken či okenic, které způsobila střelba během Pražského povstání v květnu 1945.
Rekonstruovaný palác má však i nové prvky. Vytvořen byl nový vstup do objektu z Husovy ulice a nádvoří paláce i zahradu před budoucí kavárnou v přízemí doplnily celkem tři různé kašny. Jsou dílem architekta Petra Malinského a sochaře Pavla Filipa a nápaditě a elegantně dotvářejí historické prostředí.
U příležitosti znovuotevření paláce připravilo muzeum venkovní výstavu Clam-Gallasovský palác v Praze, která bude ke zhlédnutí na Mariánském náměstí od 17. 10. do 17. 11. 2022. Představí historii a dějiny místa, dějiny paláce a historii rodiny Gallasů, jakož i rekonstrukci paláce. Od 21. října bude v paláci otevřena výstava o Josefu Myslivečkovi.
Martina Fialková