Josef Mysliveček
Doposud málo připomínaný český skladatel Josef Mysliveček (1737 Praha – 1781 Řím), ve své době osobnost uznávaná celou hudební Evropou, je nejen hlavní postavou nového filmu režiséra Petra Václava.
Současně bude Pražanům o jeho životě ve slávě i smrti v chudobě vyprávět i první výstava v právě zrekonstruovaném Clam-Gallasově paláci. Muzeum hl. města Prahy ji zde otevírá 21. října a odhalí tak možná další málo známá fakta o Myslivečkově dosud poněkud tajemstvím zahaleném osudu.
Clam-Gallasův palác je pro tuto výstavu navýsost vhodným – jednak svou barokní architekturou a minulostí, v níž jej už od svého vzniku naplňovala hudba, jednak i místem. Tudy kolem teprve nedávno dostavěného paláce s určitostí chodil Josef Mysliveček, synek z rodiny bohatého pražského mlynáře, narozený v dnešních Sovových mlýnech, do školy. Své „trivium“, tedy počáteční vzdělání, totiž dostal v sousedním dominikánském klášteře u sv. Jiljí a pokračoval pak na Akademickém gymnáziu vedle v Klementinu. Měl zdědit mlynářské řemeslo, kterému se také skutečně vyučil. Již od dětství miloval hudbu, slýchal ji nejen v pražských chrámech, ale i v blízkém divadle v Kotcích, a sám se jí začal záhy věnovat. Kromě hry na housle později studoval i kompozici u Františka Václava Habermanna a pak u varhaníka týnského chrámu Josefa Segera. Ve 26 letech jej však velký hudební talent, který se dral stále více na povrch, dovedl k rozhodnutí odejít do Itálie za dalším poznáním. To pak zúročil ve svých dvaceti šesti operách, deseti oratoriích, mnoha symfoniích a dalších dílech, která jej vynesla na evropské hudební i společenské výsluní. Přesto však Myslivečkův nedlouhý život skončil pádem na dno společnosti a jeho dílo upadlo nadlouho téměř v zapomenutí.
Výstava věnovaná Myslivečkovi, kterou lze podle pracovníků muzea označit za unikátní, slibuje jiný druh prožitku na stejné téma. Představuje Zázračného Čecha – Il divino Boemo, jak jej nazývali v Itálii, coby mezinárodní osobnost v kontextu evropských dějin a kultury. Kromě Myslivečka samotného přibližuje také osudy jeho spolupracovníků a současníků, slavných pěvců a pěvkyň a dalších skladatelů včetně W. A. Mozarta a Ch. W. Glucka. Umožňuje návštěvníkům lépe poznat žánr italské vážné opery, jemuž se Mysliveček nejvíce věnoval, a který mu přinesl slávu. Kromě unikátních dokumentů zde uvidíme také barokní kostýmy z natáčení jmenovaného filmu, a poběží zde exkluzivní projekce Myslivečkových brilantních árií natočených s nejvýznamnějšími současnými pěvci v dobových kostýmech a divadelních kulisách a při světle svící. Připravené jsou i akce pro školy.
Josef Mysliveček se tak po téměř 250 letech symbolicky vrací domů do Prahy, kde byl okouzlen hudbou, které pak zasvětil celý svůj život. Doufejme, že ambice filmu i výstavy oslovit maximum diváků nebudou promarněny a Josefu Myslivečkovi se dostane znovu pozornosti, jaká mu náleží.
Připravilo Muzeum hl. m. Prahy v Clam-Gallasově paláci – od 21. 10. 2022.
Martina Fialková