Cech je každému jistě dobře znám jako středověké (nebo i pozdější) sdružení řemeslníků nebo obchodníků jednoho oboru: cech řezníků, zedníků nebo mlynářů. Stejný význam však mělo i české slovo „pořádek“. Co vše tento „pořádek“ obnášel, můžete objevit ve stálé expozici Řemesla v pořádku na zámku ve Ctěnicích.
Muzeum města Prahy spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek cechovních památek na světě. Jde o jedinečnou kolekci, která dokládá historii profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost. Řada předmětů z této sbírky ještě nikdy nebyla vystavovaná a před prezentací ve stálé expozici Řemesla v pořádku musela projít zásahy restaurátorů. Z celkového počtu více jak 600 kusů si návštěvník v expozici prohlédne přes 200 nejzajímavějších předmětů, doplněných o několik unikátních exponátů Moravské galerie v Brně.
Expozice představuje dvě roviny dané problematiky: konkrétní předměty i celý společenský fenomén profesního sdružování. Každý cech vlastnil předměty, bez kterých by nemohl existovat: cechovní pokladny, v nichž se uchovávaly cenné listiny, privilegia a poplatky, ale také pokuty, z nichž se v případě nutnosti rozdělovaly almužny potřebným členům cechů; korouhve; cechovní žezla aj. Tyto předměty byly odznaky moci cechů a zároveň důkazem hrdosti na vlastní řemesla.
Z hlediska společenského pak termín „pořádek“ vyjadřoval jistotu pro své členy i zákazníky, neboť dával najevo, že vše se děje v souladu s určitými pravidly. Cech rovněž hájil práva a zájmy svých členů, dohlížel na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Plnil též úlohy zastupitelské, náboženské, a společenské, někdy zajišťoval i zdravotní a sociální pojištění.
Cechovní organizace zanikly až v roce 1859 zrušením cechů a zavedením rakouského obchodního zákoníku.
Zámecký areál Ctěnice najdete na severovýchodním okraji Prahy, ve Vinoři. Místo je ideálním cílem pro cyklisty a rodiny s dětmi, zámecký park s dětským hřištěm je otevřený denně.
Ondřej Sedláček