Rudolf Bruner-Dvořák, Procházkou po Staroměstském náměstí (Alfons Mucha, Auguste Rodin), 1902, tisk z dobového pozitivu, Sbírka Scheufler, Praha
Před 120 lety, v roce 1902, přijel do Prahy na pozvání svého žáka a sekretáře Josefa Mařatky proslulý francouzský sochař Auguste Rodin. Z Prahy jeho cesta vedla ještě na Moravu. Rodenova výstava a návštěva vzbudila všude senzaci a stala se významným mezníkem uměleckého života v Čechách.
Měla i své politické aspekty, protože tehdejší česká národovecká reprezentace pochopila výhodnost spojení s uměleckými kruhy, které takto pomohly zviditelnit význam a sílu Čechů a Moravanů v tehdejší monarchii – a tím i v Evropě. Na základě zkoumání tehdejších kulturně-politických souvislostí vznikla dnešní výstava v Galerii hlavního města Prahy v Domě fotografie. Připomíná dobovými fotografiemi, ukázkami z osobní Rodinovy korespondence s českými umělci či ukázkami z tisku, přípravy a okolnosti Rodinova zdejšího pobytu i stopy, které tu zanechal.
Rudolf Bruner-Dvořák, Auguste Rodin vychází po slavnostním uvítání ze Staroměstské radnice (vedle A. Rodina Emanuel Čenkov), 29. 5. 1902, tisk z dobového pozitivu, Moravské zemské muzeum v Brně, Fotoarchiv Etnografického ústavu
Příjezd Augusta Rodina byl významný pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohl ujasnit cestu k modernímu výtvarnému směřování, ale také předznamenal budoucí orientaci výtvarné scény k francouzskému umění. Příležitostí k Rodinově cestě, ač prý cestoval nerad, bylo zahájení velké výstavy, kterou mu zde uspořádal výtvarný spolek Mánes. Provázely jej nadšené davy, byl slavnostně uvítán na radnici, absolvoval prohlídky pražských památek, účastnil se mnoha banketů. Pražská radnice, bez jejíž finanční pomoci by se výstava nemohla uskutečnit, viděla podnět k reprezentativní akci s mezinárodní účastí a příležitost upozornit na Prahu a její politiku v rámci monarchie.
Rudolf Bruner-Dvořak, Rodin s Milošem Jiránkem na verandě před Uprkovým ateliérem, 2. 6. 1902 tisk z dobového pozitivu, Archiv Národní galerie Praha
Průvodci kromě dalších umělců Rodinovi byli i Alfons Mucha či Zdenka Braunerová – rovněž se zkušenostmi z Paříže, a také velká milovnice moravského folkloru. Ta zřejmě vyvolala následující Rodinovu návštěvu Moravského Slovácka. V Hodoníně shlédl výstavu Joži Uprky, jíž byl nadšen, a v Hroznové Lhotě, kde tento moravský malíř bydlel, prožil Rodin zřejmě nezapomenutelné setkání s místním folklorem. V dobovém tisku se tehdy psalo: „Cesta do Hroznové Lhoty byla velkolepá. U obcí, jimiž jsme projeli, čekala představenstva obcí, školní mládež, vyparáděné děvčice a snad i celá dědina. Podáno po starodávnu chleba a soli a pohár vína. V Hroznové Lhotě rušno a živo: té slávy tu snad nebylo a nebude. Pero je slabo a v tom radostném rozvíření věru je za těžko dojmy shrnout. Hudci vesele hrají, chlapci cifrují, tančí, zpívají a mezi nimi sedí Rodin a spokojeně naslouchá skvostné melodii…“ Společnost zde Rodinovi dělal znovu Alfons Mucha, také sochaři Stanislav Šaloun či Josef Sucharda, literáti bratři Mrštíkové či architekt Dušan Jurkovič.
Helena Musilová, spoluautorka aktuální výstavy uvádí: „Díky této výstavě vyšlo najevo, jak mimořádně organizačně a finančně náročná celá akce byla a jak velké množství lidí do ní bylo zapojeno – to vše s vírou, že se české umění a česká společnost dostanou do Evropy. Vlastně stále totéž, o co se dodnes intenzivně snažíme“.
Pražská Pallas a Moravská Hellas 1902: Auguste Rodin v Čechách a na Moravě Dům fotografie v Revoluční 5, Praha 1.
Maf