(foto Jakub Přecechtěl)
Ve Valdštejnské jízdárně byla nedávno zahájena výstava Petr Brandl: Příběh bohéma. Otevírá úžasný svět barev, světla i stínu, světských radostí i duchovního povznesení, který vznikal tahy štětce „českého Rembrandta“ Petra Brandla (1668–1735).
Zároveň také seznamuje s jeho životem milovníka dobrého jídla, pití, tabáku i žen, celebrity své doby, kterou hostili nejbohatší šlechtici v zemi, dobře platili za jeho skvostná díla, a přesto dlužil, kam se podíval. Umělecká i historická hodnota jeho malířského díla však na nikdy nesplacené dluhy dala brzy zapomenout a s přibývajícím časem nepřestává stoupat.
Velkolepě pojednanou výstavu si Petr Brandl zasluhuje, naposledy bylo jeho dílo v podobném rozsahu vystaveno v roce 1969. Od té doby se změnily technické prostředky i samotný přístup k výstavnictví. Dnes do Valdštejnské jízdárny vstupující návštěvník zažívá pocit volného prostoru, vyvolaný použitím skleněných „panelů“, které nesou Brandlovy obrazy z obou stran. Při pohledu do sálu tak živá gesta, mimika i pohyb Brandlových postav na plátnech téměř splývá spolu s postavami skutečných návštěvníků. Instalace tak vytváří zajímavý oživující efekt pro malířova plátna, která jakoby visící v prostoru, vynikají. Je jich zde 64 z celkového počtu asi 165 známých, převážně díla většího formátu. Část z vystavených děl jsou skutečně rozměrné oltářní obrazy, jejichž snímání z původního místa a instalace ve výstavních prostorách jsou technicky velmi náročné. Nejrozměrnějším dílem je zde monumentální plátno Historie Josefa Egyptského, zapůjčené ze zámku v Jindřichově Hradci.
Jak zmiňuje kurátorka výstavy Andrea Steckerová, která se Brandlovým dílem zabývá již dvě desetiletí, až na výjimky se podařilo pro výstavu získat všechna vybraná díla díky vstřícnému přístupu institucí, které je vlastní. Dvacítka obrazů byla pro tuto příležitost také odborně restaurována, díky čemuž byly odhaleny Brandlovy dosud neznámé tvůrčí postupy. Vystavena jsou i nově objevená nebo dosud nevystavovaná díla: Křest Kristův, Vize sv. Anny nebo Brandlova Vlastní podobizna zvaná Vídeňská.
Bohém z Malé Strany
Kdo byl Petr Brandl? I na to se výstava snaží odpovědět a činí tak v kontextu vystavených prací. Malíř se narodil rodičům selského původu, kteří se zabydleli v Praze. Jeho rodným domem byl zřejmě dům U červeného lva v dnešní Nerudově ulici. Vychodil pět tříd gymnázia u jezuitů, šestou nedokončil, snad pro špatný prospěch nebo naopak pro svůj výrazný talent? Školil se v kresbě i uměleckém řemesle u svého strýce, zkušeného zlatníka, později v malbě u dvorského malíře Kristiana Schrödera, ale opět jen doma v Praze. Mimo Čechy zřejmě necestoval, přesto je jeho tvorba srovnatelná s nejlepšími soudobými italskými, nizozemskými či španělskými mistry. S jejich díly se tak zřejmě mohl seznámit jen pokud je vídal jako výzdobu šlechtických sídel či kostelů a klášterů, odkud brzy začal získávat zakázky. Ty první byly přirozeně v Praze, na rodné Malé Straně.
Umělcovo světské dílo o Brandlově životě hodně napoví, portréty mužů i žen mají živý výraz, výrazná gesta, nápadný oděv. Příkladem jsou i všechny tři jeho skvostné autoportréty. Světská témata často prozrazují vášeň a energii, ta duchovní zase zanícenost a intenzitu prožitku. Další informace o Brandlovi často nacházíme v souvislosti se záznamy různých přestupků, kterých se dopouštěl. Dlužil za nájem bytu v Platnéřské ulici, za objednané luxusní zboží z Itálie, nectil pravidla staroměstského cechu malířského, jehož byl členem. Možná více z nutnosti než vlastní vůle, protože cech tehdy sdružoval spíše průměrné malíře, a takovým Brandl rozhodně nebyl. Nedodržoval termíny zakázek, což mu někteří zadavatelé promíjeli, jiní nikoli. Žena Helena s ním vedla vleklé spory o výživné jejich tří dětí, protože žili odděleně. Vlastní svoboda mu byla nade vše, až do osamoceného konce. Dluhů se – neúspěšně – snažil zbavit i jiným podnikáním, měl podíl na těžbě zlata v Jílovém.
Přesto vše vytvořil Brandl úchvatné dílo, i dnes zajímavé svým novátorstvím, použitím nekonvenční a na svou dobu moderní malířské techniky, až sochařským vnímáním malby. Na výstavě jej lze porovnat i s dílem slavného předchůdce Karla Škréty nebo současníků a následovníků Jana Kupeckého i Michaela Václava Halbaxe. Množství portrétů nebo světských námětů vytvořil pro své mecenáše z řad šlechty, Černínů, Lažanských nebo Šternberků. Brandlova velkolepá díla zdobí řadu pražských kostelů či klášterů – sv. Vít na Pražském hradě, sv. Markéta v Břevnově, sv. Kliment v Klementinu aj. – a po celých Čechách.
Návštěva výstavy je mimořádným zážitkem, který lze umocnit zhlédnutím časosběrného dokumentu o restaurování Brandlových pláten i bohatým doprovodným programem pro děti i dospělé.
Valdštejnská jízdárna denně do 11. 2. 2024
Martina Fialková