Nejznámější ilustrátorka dětských knih by letos 18. 11. oslavila 100 let. A kdyby se jich dožila, jistě by se radovala z výstavní expozice, která byla v den jejích narozenin otevřena v zámku Chvaly v Horních Počernicích.
Průřezová výstava dílem Heleny Zmatlíkové oslovuje návštěvníky od těch nejmenších až po dědečky a babičky. Ti všichni znají její „okaté“ kluky i holky, veselá zvířátka i další obrázky plné pohody a vtipu, které doprovázejí ty nejmilejší tituly pro děti. Výstava vznikla ve spolupráci s autorčiným synem Ivanem Zmatlíkem. K vidění je tu zcela mimořádně na 160 originálů, které jinak rodina nepůjčuje.
Helena Zmatlíková
Z deníku kocoura Modroočka, Děti z Bullerbynu, Honzíkova cesta, Putování za švestkovou vůní. To je jen několik málo z téměř 300 titulů, které Zmatlíková ilustrovala svým nezaměnitelným stylem, ke kterému se vypracovávala už od 40. let minulého století, kdy začínala jako módní kreslířka. I tato fáze její rané kariéry je tu zaznamenána, stejně jako vůbec první knížka, kterou ilustrovala – německý překlad autora Egona Schleinitze s názvem Deset děvčat jede na sever (1941). Tady se ještě typický autorčin styl vyvíjel, ale už v dalších letech se stal osobitým a jedinečným. Ilustrace Heleny Zmatlíkové doprovázejí už několikátou generaci nejmenších i větších čtenářů a některé z nich jsou tak typické, že si konkrétní knižní titul vůbec nedovedeme představit s jinými. Příkladem mohou být i její nejstarší leporela – například to s říkankou Františka Hrubína o chlapečkovi, který se narodil malý jako Paleček, nebo knížka Náš Adámek autorky Anny Malinské. Obě byly Zmatlíkové okamžitým úspěchem. Brzy za ním následovaly úspěchy další – už v roce 1959 například byly oceněny její nápadité ilustrace ke knize Ludvíka Aškenázyho Putování za švestkovou vůní nebo kniha Za pohádkou kolem světa oceněná jako nejkrásnější dětská kniha roku 1957, v níž Zmatlíková svůj styl přizpůsobuje exotickému prostředí cizokrajných pohádek. Ilustruje i další poklady dětské literatury včetně Exuperyho Malého prince nebo Lindgrenové Karkulína ze střechy, a hlavně mimořádně oblíbených Dětí z Bullerbynu. A ukázky všech těchto, a mnoha dalších ilustrací, na výstavě najdeme, přičemž originální kresby ve větším rozměru než v knížce působí ještě silněji.
Už při vstupu do každého ze sálů vystavené obrázky okamžitě vyvolávají úsměv na tváři, ať už je návštěvníkovi pět, patnáct či padesát. Ty starší může zaujmout třeba i vitrína s črtami deníkového charakteru, kde si autorka humornou kresbičkou povzdechla nad trampotami s redisperem nebo se odvážila nakreslit Stalina, jak se vaří v hrnci – snad s kaší? Ty menší pak rozesmějí oblíbené postavičky, které mohou znát i z televizních Večerníčků Dům u tří koťátek. Jsou tu ovšem i další a další knížky, leporela a také učebnice, které Helena Zmatlíková ilustrovala (proslulý slabikář Jiřího Žáčka aj.), nebo jí ilustrované pracovní sešity, s nimiž se děti ve škole setkávají dodnes.
Helena Zmatlíková, Putování za švestkovou vůní
Výstavu doplňují také ukázky známých knížek s původními Zmatlíkové ilustracemi, přeložené do mnoha nejrůznějších jazyků. Dokazují tak enormní uznání autorky i za hranicemi naší země. „Dětské“ panely s texty připravenými synem autorky pak malým návštěvníkům přibližují její život a práci. Jak jinak než v doprovodu jejích obrázků, ale také rodinných fotografií.
Prohlídku výstavy je nutné zakončit v prostorách zámeckého sklepení, které samo o sobě stojí za prozkoumání. Je tu naaranžovaná báječná herna v podobě tří malých švédských domečků a řady skutečných rekvizit, které upomínají na dobrodružství Dětí z Bullerbynu, vyobrazených na stěnách. V sousední místnosti je pak prostor pro vlastní výtvarnou tvorbu nebo shlédnutí krátkého dokumentu o Heleně Zmatlíkové, jíž tolik vděčíme za první setkání s radostí a krásou. Obojí je malým čtenářům stále více zapotřebí i dnes.
Zámek Chvaly, do 12. 5. 2024 denně 9–18 hod.
Martina Fialková