Malostranská Galerie Millennium hostí až do konce února výběr z různorodé tvorby nepřehlédnutelné osobnosti českého výtvarného umění Kurta Gebauera. V sálech této nevelké, ale útulné galerie najdeme vzorek všeho, co tohoto vytrvalého bojovníka za zkulturnění veřejného prostoru charakterizuje.
Z tvorby posledních let jsou tu nejvíc zastoupeni plavci a plavkyně, vznášející se na všech stěnách v modravém a zelenkavém prostoru, ohraničeném jen lehce formátem obrazu bez rámu. Takto pak vzniká dojem volného pohybu v prostoru a úvahy, že snad i plavci mohou létat – nebo i obráceně, létavci mohou plavat? I další vybrané plastiky či kresby nutí uvažovat o všem, co nás lidi omezuje a spoutává nebo naopak nabíjí energií a dává rozlet.
Volnost (nejen pohybu) a svoboda se odrážely v Gebauerově práci od počátků a jsou v ní i dnes. Ve své tvorbě vždy poukazoval i na malost a omezenost dřívějšího režimu, s jehož pozůstatky se ale, jak autor říká, stále potýkáme, a které se v jiných formách transformovaly do současnosti. Svou příchylnost k nejrůznějším svobodným „létavcům“ a jejich protikladu, přízemním trpaslíkům, charakterizujícím různé lidské nešvary, v poslední době posunul k zaujetí dalším osvobozujícím pohybem, plaváním.
Jak autor sám říká, je to pro něj životně důležitý pohyb, který mu podnes umožňuje udržovat tělo v kondici, ale zároveň je plavání i zdrojem inspirace. Pozorováním plavců, jejich pohybů ve vodě, které se různí podle věku – děti, dospělí – stylu i účelu plavání – muži, ženy, které na rozdíl od mužů při koupání rády konverzují, i podle místa – rybník, bazén, Kurt Gebauer nachází stále nové varianty výtvarného vyjádření tohoto specifického pohybu. A říká: vždyť plaváním si nahrazujeme to létání, které nám nebylo dáno.
Kurt Gebauer je však především excelentní sochař. Dokazují to ukázky jeho prací vzniklých už od 60. let až po dnešek – a opět jsou mezi nimi, dnes již ikonické Plavkyně. Největší dílo, proslulý Hořický trpaslík, je na výstavě logicky přítomen jen na vytištěné pohlednici. Jinak ho najdete na obchvatu u města proslaveného školou, jíž prošli stejně jako Kurt Gebauer mnozí čeští sochaři a kameníci. Na výstavě ale zaujmou i další plastiky: velká Figura v okně (laminát, 1996) nebo drobná Alegorie Vltavy (1979) navržená pro kavárnu Slavia, či rozmáchlá bronzová Dirigentka (1967–1971). Můžeme obdivovat i sochařovu schopnost zvěčnit v drobných plastikách do kovu jemné kouzlo mateřství a dětství. Je tu i záhadná a něžná Maska děvčete na židli (1980). Jeho instalace se často také zaměřují na absurdity každodenního života a na vztah člověka k přírodě – zde vystavený Stromový čert (bronz, 2016).
Nechybí tu ale ani Gebauerova jemná ironie, kterou vkládá do svých prací, jimiž často reaguje na stav společnosti. Jako dlouholetý profesor na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a také na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, studenty nejen učí, ale předává jim i pocit zodpovědnosti za kulturu, zapojuje je do svých projektů a podporuje tak i další sochařskou generaci.
Kurt Gebauer je nejen velmi pracovitý autor – umělec, pedagog, ale také veřejně činná osobnost, a řada věcí ho nenechává chladným. Stál například v čele iniciativy záchrany cenné stavby, opavského obchodního domu Breda, který především díky jemu a dalším aktivním občanům dnes slouží veřejnosti jako originální kulturní centrum. Roky už také spolu s dalšími bojuje za smysluplné využití zámku Veleslavín v Praze 6. A zde se právě souběžně s aktuální výstavou v Galerii Millennium koná druhá výstava s názvem Krajina těla, tělo krajiny. Do třetice se můžete s dílem Kurta Gebauera setkat současně i v nedalekých Říčanech, v městské Galerii MEGA.
Kurt Gebauer – Malba, kresba, plastika, Galerie Millennium, Tržiště 5/370, Praha 1, do 28. 2.
Martina Fialková