Miloš Malina, Žně, 1947, Národní galerie v Praze
Národní galerie před pár dny otevřela dvě výstavy, které jistě stojí za návštěvu, a na zahájení dalších se chystá. Dalo by se říct, že všechny aktuální výstavy spojuje téma novosti, mladosti, takže korespondují s ročním obdobím a také s přírodou v něm. Jedna z nich má jaro i ve svém názvu. Projděme je tedy postupně a podívejme se, čím si mohou získat naši pozornost.
Mlčící jaro: Umění a příroda 1930–1970
Výstava se věnuje plastice, sochařství, a ve vystavených dílech hledá organický, abstraktní tvar, kdy se umělci skrze svá díla zabývali vztahem člověka k přírodě. Tyto postupy se objevily v surrealismu už před druhou světovou válkou a poté znovu v plastice šedesátých let. Ze sbírek NG se tu představuje téměř 100 uměleckých děl od více než 40 autorů a autorek, která doplňují díla z regionálních galerií a zahraničních institucí z Polska, Slovenska a Německa, jež se na domácích výstavách dosud neobjevila. I dnes se ptáme a promítáme své otázky do umění: Bude život, jak jej známe, zítra ještě možný? Aktuální otázku podtrhnou i intervence současných umělkyň. K výstavě se nabízejí workshopy i komentované prohlídky. V 1. patře Veletržního paláce trvá do 31. 8.
František Muzika, Strom, 1948, Národní galerie Praha
Ozvěny Benátského bienále: Eva Koťátková – Srdce žirafy…
Co chce hlavní autorka projektu celým názvem výstavy Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí divákovi říct? Rozvíjí jím svůj výstavní projekt z Benátského bienále, kterým znovu oživila příběh žirafy Lenky z pražské ZOO. Navrhuje nový způsob vztahování se ke zvířatům a proměnu vztahů mezi lidskými institucemi a přírodním světem. V NG se tak děje prostřednictvím transformativní edukativní umělecké instalace a doprovodného programu. Žirafa Lenka byla v roce 1954 odchycena v Keni a jako první československá žirafa převezena do ZOO v Praze. Po dvou letech v zajetí uhynula a byla pak až do roku 2000 vystavena jako exponát v Národním muzeu. Na námětu autorka zkoumá způsoby, jakými se setkáváme, díváme se a učíme o zvířatech a současně kritizuje hierarchie, násilí i vytěžování přírody, které je často součástí těchto procesů. Výstava trvá do 27. 7. a její součástí jsou komentované prohlídky nebo tzv. „zvuková krajina“.
Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900
Již v květnu se budeme moci přijít podívat do Valdštejnské jízdárny na výstavu s názvem Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, která představí uměleckou tvorbu žen v průběhu staletí. Stěžejní projekt letošního roku v NG se bude věnovat i prostředí, ve kterém ženy tvořily, sociálním vazbám a faktorům, jimiž byly ovlivněny. Výstava zahajuje 30. 5. a trvá do 30. 11.2025
Národní galerie se během jara prezentuje také v zahraničí, konkrétně v pařížském Louvre. Návštěvníci Paříže tak mohou až do června zhlédnout výstavu Zážitek z přírody. Umění v Praze na dvoře Rudolfa II., která představuje pražský dvůr císaře Rudolfa II. jako velmi živé umělecké a intelektuální centrum. Už v tehdejší době se umění propojovalo se studiem přírody a přírodních věd, což tato výstava dokládá. Vystavenými díly z pražské NG připomíná, že Rudolf II. se v Praze obklopoval nejen vynikajícími malíři a sochaři, ale také vědci, alchymisty a mistry uměleckého řemesla.
Maf