foto Jan Slavík
Holešovické Centrum současného umění DOX připravilo ve spolupráci se sestrami Ester a Aňou Gaislerovými výstavu vzdávající hold jejich otci Petru Geislerovi (1949–2009). Přední japanolog, novinář a kaligraf Petr Geisler se výrazně zapsal ve všech těchto oborech s jejich dalšími přesahy. Výstava není jen holdem jeho kaligrafickému odkazu, ale i všestranné osobnosti.
Co vlastně znamená GA-I-SU-RA? Jde o přepis jména Geisler, jak by ho četli Japonci. Stejně jako japonští kaligrafové i Petr Geisler označoval svá díla pečetidlem. Jeho příjmení v japonské transkripci zní Gaisura, což při převodu ze znakového písma doslova znamená Můj úmysl vyžaduje hedvábí. Výstava připomíná kaligrafii jako formu vnitřního výrazu, připomíná, že psaní a krásné písmo mohou být přirozeným odrazem (nejen) čisté duše.
Výstava v DOXu představuje Geislerovu tvorbu napříč několika desetiletími – od expresivních kaligrafií vznikajících spontánně během jeho volných chvil mezi prací, přes fotografické víceexpozice z Japonska 80. let až po monumentální zápis buddhistické Sútry srdce, který svého času zdobil stěnu pasáže Paláce Metro na Národní třídě v Praze.
Petr Geisler Červený strom, 1987, Japonsko (foto z archivu rodiny Geislerových)
V kaligrafii byl samouk, dosáhl v ní však osobitosti a vytvořil si styl vymykající se konvencím, plný energie. Z japonštiny přeložil milostnou poezii starého Japonska (Bledý měsíc k ránu, 1994). Od roku 1978 až do své smrti pracoval jako zahraniční redaktor pro japonský deník Yomiuri Shimbun. Byl mimořádnou osobností, která se výrazně zapsala do kulturních vztahů mezi Českou republikou a Japonskem. Pro své studenty v oboru japanologie, kterou přednášel na FF Univerzity Karlovy, byl nejen učitelem, ale také jakýmsi symbolem svobody, a to nejen lidské, ale i tvůrčí.
Kaligrafie byla pro Petra Geislera mnohem víc než výtvarnou disciplínou. Stala se součástí jeho každodenního života, rituálem i prostředkem myšlení. Štětec, tuš a třecí kámen měl vždy po ruce – ať už pracoval s tradiční tuší na papíře, nebo experimentoval s dalšími materiály. Své práce často opatřoval vlastnoručně vyrobenými nebo dotvořenými rámy.
Petr Geisler Japonská kaligrafie, 2000 (foto Jan Slavík)
V prostorách výstavy vznikla podle vzpomínek, fotografií a dalších dokumentů Geislerova legendární pracovna. Součástí expozice jsou také autentické předměty z jeho soukromého archivu: kaligrafické pomůcky, osobní pečetidla nesoucí fonetický přepis jeho jména do znaků a další artefakty.
Gaislerovo umění kaligrafie, jeho styl a umělecká kvalita byly oceňovány i japonskými znalci. Jeho výtvarné dílo bylo představeno na samostatných výstavách v Česku a na Slovensku a nachází se také ve sbírce Národní galerie Praha. Svými kaligrafiemi doprovodil rovněž několik významných publikací, např. Pár much a já: malý výběr z japonských haiku (1996), Zlatý pavilon (1998) nebo Cesta srdce (2008).
Výstava vznikala postupně více než patnáct let z iniciativy Ester Geislerové, která projekt dlouhodobě rozvíjela a shromažďovala materiály nejen z rodinného archivu. K finální podobě projektu následně přizvala japanologa, teatrologa a žáka Petra Geislera Petra Holého. Na koncepci výstavy se podílela také Aňa Geislerová a spolu s dalšími členy rodiny do projektu přinesla osobní perspektivu.
GA-I-SU-RA, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, út–ne 11–19, do 7. června 2026.
Maf