V prostorách zámku Ctěnice byla nedávno otevřena výstava, odkrývající „duši perníku“. Se zdejšími odbornými pracovníky ji připravila Andrea Schmidt, autorka česko-německého původu. Fenoménu perníku se věnuje už řadu let a podařilo se jí proniknout hluboko do historie a samé podstaty této voňavé materie. Perník, perníkářství a obecně lidová řemesla vůbec ji inspirují nejen jako výtvarnici, ale i jako badatelku.
Dlouhá staletí výroby perníku v českých i německých zemích, kde jsou autorčiny kořeny, Andreu Schmidt přivedla k precizní badatelské práci, kterou následně přetavila do výtvarné podoby. Svými obrazy vypráví příběh perníku od počátku až po dnešek. Sérii maleb na téma „perníkářství v českých zemích“ výtvarnice realizovala ve stylu starých pergamenů s položením plátkového zlata. Doplnila je i vícero kresbami. Představují zcela unikátně umělecky ztvárněné putování perníku od medového chleba v Egyptě až po současné perníkové pečivo.
Autorka zpracovává také perníkovou symboliku, která během staletí vznikala. Tvary, ve kterých se dodnes perník uplatňuje, v sobě ukrývají desítky významů: Perník hovořil k lidem v obrazech. Nejčastěji používaným je mnohovýznamový symbol srdce, často je to i perník ve tvaru koně nebo novorozence, miminka v zavinovačce. Všechny tyto tvary nesou silnou symboliku, ze které vycházela i autorka. Podobně ze symboliky vyšly i náměty dalších maleb, znázorňujících jednotlivé ingredience potřebné k výrobě perníku: med či koření, symbolicky vznikl také imaginární strom – perníkovník. Vstupuje sem i význam historické obchodní cesty Via Carolina mezi Norimberkem, Prahou a Benátkami, po které obchodníci do českých zemí přivezli jak recepty, tak i koření, až se u nás ve 14. století perníkářství zcela zabydlelo. Protože suroviny na výrobu perníku byly zpočátku drahé, mohly toto voňavé medové zboží kupovat pouze bohaté vrstvy obyvatelstva. Teprve s rozšířením řepného cukru a následným zdobením perníčků cukrovou polevou se staly perníky trvalou součástí nabídky na lidových poutích a jarmarcích.
Výroba perníku by se ale neobešla bez včelího medu a dřevěných forem. I práce včelařů či řezbářů proto byla autorce inspirací. Výstava proto přináší i vhled do řezbářské dílny Jiřího Rückera, nositele řádu Mistr tradiční rukodělné výroby a významného českého řezbáře perníkových forem.
Dnes, kdy perníkářství opět zažívá renesanci, stojí za to připomenout si jeho historii. Výstava, v níž se setkává tradiční řemeslo s uměleckou tvorbou, má i interaktivní část věnovanou nejmladším a tvůrčí perníkářské dílny – 22. 4. například pečení reliéfních perníčků, 13. 5. pak zdobení květinovými motivy v rámci Květinového jarmarku.
Zámecký areál Ctěnice: do 30. 4.
www.muzeumprahy.cz/vystavy-a-akce/poselstvi-ukryta-v-perniku
Maf