Rozsáhlá výstava v historické budově Národního muzea je věnovaná rodu, který stál v počátcích českého státu a položil jeho základy. Ale nejen to. Ovlivnil zásadně i vývoj střední Evropy. Pomyslně jsme stále jejich potomky, vztahujeme se k nim, vytvořili jsme si o nich během staletí legendy i objevili a potvrdili mnohá fakta, byť jde o minulost tisíce i více let.
V prostorách muzea se před námi otevírá pestrý svět přemyslovského knížectví, později mocného království, které nástupci Přemyslovců, Lucemburkové, dovedli až ke korunovaci Karla IV. římským císařem. Pro výstavu Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba se podařilo shromáždit velký počet naprosto unikátních artefaktů, mnoho z nich zcela poprvé. Dějiny Přemyslovců a českého státu jsou jejich prostřednictvím předestřeny velmi srozumitelnou a atraktivní formou.
A nutno říct, že pohled na vystavené exponáty vzbuzuje úctu – nejen před našimi předky, před jejich schopnostmi, poznáním či uměním, ale i před historiky a restaurátory, kteří tyto skvosty dokázali ochránit a zachovat pro dnešní generace. Příkladem až citového působení na návštěvníka může být dochovaný a restaurovaný hedvábný obleček pro kojence, předčasně zemřelého potomka z panovnického dvora v polovině 13. století. Stejně tak užasneme nad nejstarším záznamem písně Hospodine pomiluj ny, jejímž autorem by mohl být sv. Vojtěch, nebo nad rouchem z hrobu sv. Ludmily, manželky knížete Bořivoje, babičky sv. Václava, zavražděné v 10. století. Je tu i tzv. svatováclavská přilba (v tomto případě kopie) – jeden z nejvzácnějších symbolů české státnosti i svatováclavského kultu.
Sarkofág sv. Longina
Od Přemyslova pluhu ke království českému
České dějiny začínají v národních pověstech Přemyslem a Libuší, o jejichž existenci nemáme důkazy, ale počátky přemyslovského rodu vyvozujeme z jiných známých faktů. První historicky doloženou postavou je tak kníže Bořivoj I. Víme o něm díky tomu, že bojoval po boku velkomoravského knížete Svatopluka v bitvě u Vltavy proti Frankům (872) a později s manželkou Ludmilou přijal na Moravě křest, snad přímo z rukou sv. Metoděje. Odtud počátky křesťanství v českých zemích. V dynastii Přemyslovců se na výstavě dobře orientujeme díky přehledně zpracované rodové linii u každé historické etapy.
Prvopočátky české státnosti jsou spojeny s postavou sv. Václava, Bořivojova a Ludmilina vnuka. Výstava českého světce připomíná kromě už jmenované přilby (10. století) i dalšími svatováclavskými relikviemi a atributy i vysvětlením jejich významu – meč, kroužková košile, svatováclavský chorál jako přímluva za národ, který je dodnes zpíván. Unikátem je rovněž autentika – stříbrná destička z roku 1348, kdy byl upravován světcův hrob v románské bazilice sv. Víta. Text vyrytý na autentice potvrzuje pravost ostatků sv. Václava. Dalším výrazným bodem výstavy je zavraždění sv. Ludmily, které tehdy otřáslo zemí. Vystavené textilie z jejího hrobu patří k nejvzácnějším raně středověkým památkám v Čechách.
Pohřební klenoty Přemysla II. Otakara
Dále jsou prezentovány i archeologické nálezy z přemyslovských hradišť, které zasazují legendární počátky rodu do konkrétního historického prostředí. Zaujme model interiéru známé znojemské rotundy sv. Kateřiny, vyzdobené postavami členů přemyslovské dynastie. S jistotou rozpoznáme pouze Přemysla Oráče a krále Vratislava II., zatímco identita ostatních zůstává nejasná. Výmalby rotundy ukazují, jak byl po staletí interpretován motiv Libuše a Přemysla jako zakladatelů vládnoucího rodu. Velkou pozornost věnuje výstava také historickému procesu spojení Čech a Moravy, původně ovládané rodem Mojmírovců.
Doklady o upevnění přemyslovské moci v českých zemích i na Moravě přinesla korunovace Vratislava I. českým králem (titul udělen 1085 císařem Jindřichem IV., ale nikoli jako dědičný) a později získání dědičného titulu Vladislavem II. Dědičnost dokládá vystavený originál listiny vydané císařem Fridrichem Barbarossou v roce 1158. K vidění jsou i další dobové artefakty – včetně například výjimečného sochařského díla – původně výzdoby malostranské věže Juditina mostu, předchůdce dnešního Karlova, nebo faksimile zdobeného svatovítského evangelistáře z XI. století a dalších unikátů.
Jednou z dosud nevyřešených záhad je mimořádně krásná zlatá koruna pro královnu. Patřila Elišce Přemyslovně nebo Elišce Rejčce nebo až některé z lucemburských královen. Ženám po boku přemyslovských panovníků je ostatně věnována také část výstavy, připomínající silné osobnosti mezi nimi, jejich pozici a vliv – včetně toho zprostředkovaného sňatkovou politikou po celé Evropě. Kromě obou už jmenovaných královen tu má pevné místo především sv. Anežka Česká (svatořečená 1989).
Královská koruna ze Slezské Středy
Čechy a Evropa
Další část výstavy informuje o posílení struktur moci a významu českého státu za vlády Přemysla Otakara I., Václava I. a zejména jeho syna Přemysla Otakara II. zvaného král železný a zlatý. Dokumenty a vystavené předměty dokládají nejen obchodní styk českých zemí s celou Evropou, ale i přejímání uměleckých vzorů. V době vlády Václava II. expanze dosáhla vrcholu připojením části dnešního Polska, Slezska a sňatkem syna Václava III. i získáním Uher. Tento rozsah moci se však nepodařilo dlouho udržet kvůli předčasné smrti Václava II. a následně zavraždění Václava III. v Olomouci ve věku necelých 17 let. Jeho vražda nebyla nikdy objasněna a končí jí pět století panování Přemyslovců v českých a moravských zemích.
Přemyslovská moc často daleko přesáhla hranice dnešního českého státu. Jasně to ilustruje videoprojekce časem se proměňující mapy přemyslovského státu během několika staletí. Spolu s postavením českých panovníků bylo na našem území posilováno i postavení církve. Najdeme zde proto i řadu unikátních dokladů a uměleckých památek z církevního prostředí počínaje připomínkou osobnosti svatého Vojtěcha (jeho domnělou rukavicí) a i dalších českých světců, patronů země, k nimž se až po dnešek vztahujeme. Obdivovat můžeme i drahocenné Paladium země české, uložené ve Staré Boleslavi, které je již od 16. století uctíváno jako jeden ze symbolů české státnosti.
Výstava Přemyslovci přináší na 900 výjimečných exponátů nesmírné historické i umělecké hodnoty, zapůjčených z mnoha archivů, muzeí a institucí. Od šperků, mincí a pečetí přes iluminované rukopisy na pergamenu, historické listiny, zbroj, části oděvů až po umělecká díla. Je tak zároveň jedním z nejvýznamnějších projektů svého druhu. Současně také – asi zcela poprvé – mapuje celou dynastii Přemyslovců od jejích počátků až po zánik. Činí tak přehledně a velmi přitažlivě. Návštěva výstavy je hlubokým zážitkem, který dokáže vzbudit kromě obdivu a úcty i hrdost na příslušnost k této zemi.
Výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba, Národní muzeum, historická budova do 15. 10., denně 10.00–18.00.
Martina Fialková