Máme ho doma také. A možná, že i ve vaší skříni, kde jsou uložené památeční hračky po vašich dětech, nebo i po vás samotných, ho najdete. Hrdě se nese, svět kolem zkoumá pronikavýma zelenýma očima a trčícími bílými vousky, černé uši nastražené do pozoru.
Zkrátka kocour – a ne ledajaký. Ten, co je narozený v roce 1963 ve Fatře Napajedla podle návrhu dnes již slavné návrhářky Libuše Niklové. Od té doby kráčí světem po kocouřím způsobu – se vztyčeným ocáskem – a komunikuje se svými majiteli po svém. Stačí zmáčknout „harmoniku“, která tvoří jeho tělo, a ozve se typická kočičina.
Po celém tehdejším Československu oblíbená hračka se dostala i za hranice – a milého kocoura začali vyrábět i v dalších zemích, s mírnými změnami podle lokálního vkusu, většinou bez vědomí či svolení autorky. A stal se z něj dokonce sběratelský artikl.
Toho nyní využilo Uměleckoprůmyslové museum, když se naskytla příležitost vystavit velkou soukromou sbírku kocourů. Sběratel Lukáš Toman, který kouzlu hraček Libuše Niklové propadl na jejich velké výstavě (také v UPM) v roce 2010, vypátral a zdokumentoval přes 130 různých verzí harmonikových hraček z více než dvaceti zemí světa. Svému pátrání věnoval tisíce hodin času, ale jeho „hon na kocoury“ se vyplatil. Mnoho z nich získal do své vlastní sbírky, jejíž část prezentuje na této výstavě. Je ale věnována nejen jim, představují se tu i další oblíbená zvířátka – pes, ovečka, krokodýl – vyrobená dle návrhů Libuše Niklové, která si také získala velkou popularitu doma i v zahraničí.
A ještě zajímavost uváděná v textech k výstavě: Víte, jak vlastně nápad na kocoura vznikl? Když tehdy, na počátku 60. let, vyvíjeli ve Fatře Napajedla nový typ splachovací nádržky se zjednodušeným mechanismem, zaujala designérku hlavní součástka. Ohýbatelná harmonikově tvarovaná tenkostěnná trubka. Využila ji jako základní prvek nového typu hračky a vytvořila tehdy sérii interaktivních zvířátek, v čele s hrdým kocourem. Podnik byl založen koncernem Baťa a věnoval se jako první v republice výrobě plastických hmot. Možná zde tehdy ještě přetrvával baťovský duch podnikavosti, a tak se vzácná kombinace autorčiny návrhářské fantazie a neutuchající vynalézavosti setkaly s pozitivním přijetím u zaměstnavatele a i na důležitých soutěžích a veletrzích, a díky tomu se většina návrhů Libuše Niklové dočkala sériové výroby. Hračky ale nebyly patentově ani autorsky chráněny, a proto se dnes na výstavě v UPM můžeme seznámit s tak početnými variantami. Poslání přinášet radost však splnily všechny. A máte-li také doma svého kocoura, vyfoťte ho a pošlete do UPM (adresa na webu muzea). Přispějete tak k prohloubení povědomí o jeho výskytu.
A ještě důležitá zpráva na závěr: Velký zájem vzbudila i retrospektiva Libuše Niklové v Paříži v Musée des Arts Décoratifs (2011). Její harmonikový kocour byl a stále je světovým fenoménem, a proto se stal jednou z tváří 26. generální konference ICOM (International Council of Museums) konané v Praze v srpnu tohoto roku. Při této příležitosti se ICOM rozhodl kocoura pojmenovat a dostal jméno Líba.
Jak šel kocour do světa: Uměleckoprůmyslové museum, Palachovo nám., Praha 1 do 2. 10. 2022
Martina Fialková