září 2024

Na svatého Václava za svatováclavskou korunou

České korunovační klenoty, Správa Pražského hradu (foto Jan Gloc).

České korunovační klenoty, Správa Pražského hradu (foto Jan Gloc).

Prezident, arcibiskup, premiér, předsedové poslanecké sněmovny a senátu, primátor a děkan kapituly vejdou do kaple. Možná to zní to jako začátek vtipu, ve skutečnosti to ale znamená začátek něčeho mnohem zajímavějšího – výstavy českých korunovačních klenotů.

Poprvé v historii naší republiky si mohla veřejnost klenoty prohlédnout v roce 1929, a to při příležitosti dostavby Svatovítské katedrály, ale hlavně na významné výročí, spojené s postavou svatého Václava, kterému je korunovační koruna zasvěcená. Tehdy se věřilo, že rok 1929 značí přesně tisíc let od vraždy hlavního patrona českého národa, i když my dnes tušíme, že Václav zemřel spíše roku 935.

Ačkoliv první výstava se do správného svatováclavského data možná netrefila, ta letošní se trefí rozhodně. Prezident republiky rozhodl, že klenoty bude možné navštívit v období kolem 28. září, což je den, který známe jako Václavův svátek, údajný den jeho smrti, a zároveň Den české státnosti.

Ve snaze předejít mnohahodinovým frontám, které byly tak typické pro předchozí expozice, bude vše k vidění celých čtrnáct dní, od 17. do 30. září. Výstavním prostorem se stane už tradičně Vladislavský sál, který je navíc zajímavý i sám o sobě. Tušili jste například, že jeho podlaha je vyrobená tak, aby po ní mohli běhat koně? Uvnitř sálu se totiž mimo očekávatelných hostin a politických setkání jednou za čas odehrávaly také rytířské turnaje.

Vladislavský sál (zdroj www.hrad.cz)

Vladislavský sál (zdroj www.hrad.cz)

Není tedy pochyb, že davy nadšených návštěvníků Starý královský palác ustojí. A co že to vlastně bude k vidění? Soubor českých korunovačních klenotů zahrnuje více předmětů; těmi nej- ale jednoznačně budou svatováclavská koruna, žezlo a jablko. Klenoty byly zhotoveny na příkaz Karla IV. v roce 1346 pro příležitost jeho korunovace, kde byly také roku 1347 poprvé použity.

Koruna je vyrobená ze zlata o ryzosti 22 karátů a ozdobená perlami a drahými kameny, mezi kterými najdeme safíry, spinely či rubíny. Aby toho nebylo málo, koruna je navíc ukončená křížkem, do kterého je údajně vložen jeden z trnů z trnové koruny Ježíše Krista. Český král se tedy opravdu nemá za co stydět. Tuhle parádu navíc doplní ještě žezlem a jablkem. Ale pozor, žezlo a jablko, které si letos ve vladislavském sále prohlédnete, nejsou ta samá, která v rukou třímal Karel IV. Během třicetileté války byly naše korunovační klenoty převezeny do úschovy ve Vídni. Do korunovační komory v Praze, za dveře se sedmi zámky, se vrátily až roku 1791. Došlo ale k záměně, a tak žezlo a jablko, které dnes máme v Katedrále svatého Víta uložené, pochází nejspíš až z první poloviny 16. století. Že různorodost původu jednotlivých částí korunovačních klenotů jim nijak neubírá na honosnosti, se budete muset už přesvědčit sami. Vstup bude zdarma, tak osedlejte koně a vyjeďte směr Vladislavský sál.

Ema Ditrichová