Řemesla v českých filmových pohádkách jsou tématem výstavy v zámeckém areálu Ctěnice.
Řemesla v českých filmových pohádkách jsou tématem výstavy v zámeckém areálu Ctěnice na východním okraji Prahy. Už před prázdninami a během nich se výstava stala magnetem pro rodiny s dětmi, ale trvá až do konce roku.
Pokud jste to do Ctěnic ještě nestihli, můžete návštěvu naplánovat třeba na září. Navíc 12. září v rámci výstavy proběhne již tradiční každoroční Jablkobraní – akce, která připomene řemesla spojená se sadařstvím a zpracováním ovoce, a 3. října pak se představí řemeslo drátenické na akci Drátování.
Ale zpátky do pohádky. V těch českých se to nejrůznějšími řemeslníky jen hemží, a jak víme, řemeslo má zlaté dno. Ale kdo je líný a nedělá svou práci pořádně, nebo kdo nic neumí a nechce se učit, stihne ho bída. To všechno v pohádkách najdeme, a nejen v těch filmových. Z těch, které si vybrali tvůrci výstavy, si s ševcem Jírou a princeznou Jasněnkou připomeneme řemeslo ševcovské, pantáta Elišky, Princezny ze mlejna, představí mlynářské řemeslo a díky dětem a skřítkům z hradu Brtníku nechybí ani stavitelství. Na výstavě potkáme i kouzelnou babičku bylinkářku nebo nahlédneme pod pokličku kuchaři s řádem zlaté vařečky a myšího kožíšku od princezny Lady. Zahradnickému řemeslu se naučíme u samotného krále Miroslava.
Bez řemesel a řemeslníků se neobejde skoro žádná pohádka, ale neobejdeme se bez nich ani v běžném životě dnes. Není proto od věci, když si společně s potomky vyzkoušíme, jak se řemeslem živili naši předci. K tomu výstava zve a nabízí různé hrátky a doprovodné programy. Může se stát, že v sobě objevíme skrytý talent nebo se v dětech pomocí pohádek probudí zájem o některé z řemesel i v jeho současné podobě. To hlavní, čím nás pohádky těší, je ale dobrý konec a také spousta fantazie, často spojená s trochou čar a kouzel.
I na ty autoři výstavy nezapomněli, a v zámeckém sklepení vykouzlili třídu ze Školy čar a kouzel, do které chodila čarodějnice Saxana. Do velké Knihy kouzel může každý návštěvník napsat nejen svůj vzkaz, ale i přání. A tak se kniha už od začátku výstavy plní spoustou přání od malých i velkých návštěvníků: „Milá kniho kouzel, přála bych si, aby moje rodina byla zdravá a šťastná. A vyčaruj mi koně… Abych se dostal na gympl… Přeji si, aby se mé programátorské sny splnily… Chci jet do Bradavic!“ Přidáte i to svoje? Kdo ví, třeba se splní.
Martina Fialková