Průmyslový palác se vrací

(zdroj: wikipedia.org)

Osmnáct let je dlouhá doba. Dost dlouhá na to, aby děti, které tehdy mohly vidět, jak palác hoří, vyrostly, vystudovaly, odstěhovaly se z Prahy a možná už mají vlastní děti. Dost dlouhá na to, aby člověk skoro zapomněl, že Průmyslový palác na Výstavišti býval samozřejmou součástí pražského života.

A v září se vrací. Požár přišel v říjnu 2008. Z paláce, který byl jednou z nejvýraznějších staveb pražského Výstaviště, zůstala stát jen část. Zmizelo levé křídlo, poničená byla i střední loď. A s nimi na nějaký čas zmizel i jeden z obrazů, které si člověk spojuje s Prahou tak samozřejmě, že o nich vlastně nepřemýšlí. Průmyslový palác prostě byl.

Byl tu, když jsme šli na Matějskou. Když jsme se procházeli Stromovkou. Když jsme čekali na tramvaj. Když jsme šli na výstavu nebo nějakou jinou akci, o které jsme si sice nebyli jistí, jestli se nám bude líbit, ale právě proto jsme tam šli. Výstavišti palác prostě dominoval. Kdysi. Pak jsme si zvykli, že tu není.

Proto je jeho návrat větší událostí, než by se mohlo zdát. Nejde totiž jen o historickou budovu, vrací se s ním kus pražské paměti. Každý má totiž svou vlastní Prahu. Někdo ji má spojenou s Karlovým mostem, někdo s nádražím, někdo s hospodou, která třeba už dávno neexistuje. Pro někoho je to vůně metra, pro jiného tramvaj číslo sedmnáct. A pro někoho Výstaviště, se kterým je Průmyslový palác neodmyslitelně spjat.

Možná právě proto máme z jeho návratu takovou radost. Nevrací se totiž jen budova. Vrací se nám část života, jak to na Výstavišti má být. S Průmyslovým palácem v čele.

Výstaviště by nemělo být jen místem, kam se jde na velkou akci. Mělo by zůstat místem, kam se chodí jen tak. Průmyslový palác by se měl stát takovým symbolem. Symbolem Prahy, která se modernizuje, ale přitom nezapomíná na to, co už má. Po osmnácti letech tedy palác znovu otevře své dveře. Možná bychom si při tom měli připomenout, že město není jen to, co právě stavíme. Je to také to, co si pamatujeme.

Vítej zpátky, Průmyslový paláci. Hezké září nejen na Výstavišti.

(foto Jiří Sládeček)