foto Martin Šimral
Nastává období kvetení. Venku, ale pomyslně také v Museu Kampa, kde kyticemi Václava Špály (1885–1946) rozkvetlo celé nejvyšší patro. Výstava, kterou tu připravili, čítá několik desítek jeho obrazů věnovaných tulipánům, konvalinkám, pivoňkám, měsíčkům a dalším, tak jak je Špála celý život maloval. Je holdem umělci, kterého proslavilo „modré období“, syté barvy, typický, okamžitě rozpoznatelný malířský rukopis, kterým přivedl na svět množství výjevů z české krajiny, často prostoupených vodou.
Také koupající se postavy či akty. Známý je i svými výraznými zátišími a právě kyticemi. Ty však byly dosud na výstavách i v odborné literatuře spíše opomíjeny jako méně zajímavá část Špálova díla, ta spíše komerčnější. Aktuální výstava je však představuje jako doklad o plynutí času, dokument o proměnách Špálova malířského stylu i obliby jednotlivých druhů květin. Jeho osobitý záznam prchavé krásy, kterou květiny ve váze ztělesňují.
foto Martin Šimral
„Vytýká se mi, že tak často maluji kytice. Ale vždyť je to věc, která žije s námi, je částí našeho života a svojí působivou mocí vzněcuje naši duši a přímo volá po tom, abychom její krátký život a kouzlo si prodloužili a v obraze měli pak stále před sebou její půvab a zjev, který by nás pak stále provázel ve dnech veselých i smutných.“
Těmito Špálovými slovy je výstava uvozena. Rozdělena je pak částečně podle jeho vlastního měřítka označením některých obrazů podle umělecké hodnoty na stupnici I–IV. Takto si je ale značil pouze pro sebe. V toku času pak tu můžeme sledovat i prvky jednotlivých uměleckých směrů, kterými byl Špála ovlivněn, od expresionismu a fauvismu přes kubismus až po svůj vyhraněný vlastní styl – často s převahou modré barvy.
foto Martin Šimral
Sledujeme také proměny ročních období a s nimi jednotlivých květin, kterými plnil svůj džbán či vázu, pečlivě je vždy aranžoval, zkoumal působení světla i rozložení každého květu či listu v kytici. Nacházíme tu tedy zpočátku oblíbené konvalinky či blatouchy, později převažují tulipány a smíšené kytice s kosatci, anemony, kopretiny, a hlavně nádherné pivoňky. V celkovém soupisu, kde Špála své obrazy podrobně eviduje, však najdeme ještě mnohem více druhů květin. Dozvídáme se, že jen v roce 1928, kdy se láme Špálův styl od méně barevného kuboexpresionismu k bohatství více barev, namaloval 50 kytic. Z množství je patrné, že zde zhodnocoval své postupy a experimenty. Pozorný návštěvník může sledovat nejen proměny zachycení květin, ale i dalších detailů, zejména džbánu či vázy, které zůstávají tytéž, ale viděny a namalovány jinak. Za kytice Špála často postavil své obrazy krajin a jimi takto dotvořil pozadí. Zajímavé je, že kytice maloval Špála hlavně během roku doma. Na letním bytě se pak věnoval především krajinám. Jak krajiny, tak kytice i další Špálovy obrazy patří dodnes mezi sběrateli k velmi oblíbeným. Od poslední velké malířovy výstavy v Národní galerii uplynulo už přes 20 let. Letos uplyne 80 let od jeho smrti, přičemž loni se připomínalo 140 let od Špálova narození, přitom obě výročí zůstávají víceméně opomenutá. Výstava Kytky tak aktuálně zůstává jedinou připomínkou umělce a jeho mistrovství zachytit prchavou krásu každodennosti.
Výstava Kytky v Museu Kampa
trvá do 17. května 2026,
otevřeno denně 10–18 hod.
foto Martin Šimral
Martina Fialková