Nemám pochyb o tom, že je. Kdyby tomu totiž tak nebylo, museli bychom připustit existenci nadpřirozených sil, a to v dnešní vědecko-technické době samozřejmě nepadá v úvahu. A pak! Kdo jiný než On, by dokázal rozzářit oči tolika dětí a světla tolika vánočních stromečků na celém světě.
Stále v Něho nevěříte? Vy, dospělí, kteří se kvůli pouhé Jeho vizi stanete v prosinci nervově labilní a navzdory časové tísni, průvanu v peněžence i třeskutému počasí strávíte hodiny a hodiny běháním po městě a vytvářením front v obchodech?! Něčeho podobného by sotva mohla dosáhnout nějaká obyčejná světská autorita. Ba navíc, lidé odpovědní za hladký chod Vánoc před Ním mají dokonce takový respekt, že slabší jedinci už na začátku (a odolnější ke konci listopadu) vystrojují slavobrány, zdobí výlohy a budují billboardy v očekávání Jeho „inspekční“ návštěvy. Obchodníci jdou dolů s cenami – mnohde až o desítky procent, a to je co říci – a předhánějí se, kdo poskytne předvánoční nákupní horečce větší servis. Jistě uznáte sami, že výše uvedené argumenty svědčí jednoznačně pro Jeho bytí.
Ačkoliv pravdou zůstává, že dosud nemáme hodnověrného svědectví o Jeho konkrétním fyzickém výskytu. Sem tam sice někde zazvoní či zanechá písemný vzkaz, ale kdo z nás s Ním hovořil? Kdo z nás dokáže popsat Jeho tvář? Jsem přesto velkým odpůrcem nejrůznějších plagiátů, které Jej podle informací z pofidérních zdrojů zpodobňují v nevkusných červených róbách, jaké by se hodily lépe lehkým děvám stepujícím v nehostinných mrazivých oblastech Ruska a jeho Sibiře, či Jeho laciné imitaci s nateklým červeným nosem a dlouhým vousem, čímž připomíná spíše obyvatele americké periferie nebo pražského Hlavního nádraží.
Notabene, jak by se dokázal rychle přesouvat na velké vzdálenosti za pomoci koňského spřežení nebo v horším případě pouhých saní s rolničkami? Vezměme si jen Prahu, kde se rok co rok pravidelně zastavuje. Považme, jak by se proplétal po totálně zacpané magistrále čtyřiadvacátého večer s žebřiňákem balíčků a dvěma soby. A co Bratislava, Vídeň, Paříž, New York atd.
Kdepak, pryč s touto primitivní personifikací. Fór je jinde. Oprostěte se od materie a otevřete kalendář! Očekáváte a dostáváte během roku něco? Až na výjimky asi nikoliv. A dáváte? Až na výjimky asi nikoliv. Nu a v tom to celé je. V tom je zakopán Ježíšek. Doslova. Je zavrtán, chudák, celý rok někde v koutě a o Vánocích, než se Mu podaří vyhrabat na svět skrze prapodivné dědky s červenými nosy, stihne tak akorát večer rozzářit dětské oči a světýlka na stromečkách. No, a právě proto se nikde nemůže zdržet na kus řeči a nikdo ho tudíž osobně nezná. Snad s tím pravým Ježíškem strávíme o letošních Vánocích více času.
PS: Osobně soudím, že s naším Ježíškem více času letos strávíme. Už proto, že nás momentální „covidové zlo“ zavřelo doma (Ježíška jistě nikoliv). Proto budeme mít dost času na sebe i své blízké, byť je ne vždy budeme moci vidět osobně. Ale jak se říká: že žádné zlo netrvá věčně. A jak dokazují pohádky: zlo bývá vždy potlačeno a šťastný konec vše napraví.
Ondřej Sedláček