(foto Jiří Sládeček)
Redakce Listů Prahy 1 s touto zajímavou, nedávno zrekonstruovanou památkou sousedí, a proto nemůžeme její výročí přehlédnout a rádi gratulujeme tímto textem.
(foto Jiří Sládeček)
Původní opevnění Malé Strany z dob gotických se táhlo prostorem dnešní Valdštejnské ulice a do města se vstupovalo branou v místech jejího vyústění. Bráně, která padla za oběť výstavbě Valdštejnského paláce v roce 1623 se říkalo Písečná. Nově budované barokní opevnění levého břehu Vltavy – takzvané Mariánské hradby – se táhlo od Strakovy akademie vzhůru svahem ke Kramářově vile, poté velkým obloukem ke Strahovu a dále přes Petřín a po jeho svahu zpět k Vltavě. Na výstavbě se podíleli významní stavitelé, navrhli je italští fortifikační inženýři. Součástí nového opevnění byly tři brány: Strahovská, Újezdská a nově postavená brána, která převzala název po své níže položené předchůdkyni, Písečná, podle zaniklé osady Písek na vltavském břehu. Nové bráně se ale říkalo také Písková nebo Bruská podle potoka Brusky. Strahovská brána, kterou vnikla do Prahy po bitvě na Bílé hoře vojska Ferdinanda II. a v roce 1648 také Švédové, ani Újezdská brána dnes již neexistují, brána Písečná stojí dodnes.
Písecká brána, rok 1904
Pochází z roku 1721, byla zbudována italským architektem Giovannim Battistou Alliprandim podle návrhu Františka Vogota. Ležela mezi baštami sv. Jiří a sv. Ludmily a je celá pokrytá vrstvou zeminy, což nyní, zejména po rekonstrukci a pěkné úpravě okolí, působí zajímavě a výjimečně. Za branou tehdy ležela křižovatka důležitých cest ven z tehdejší Prahy – směrem do Dejvic a Bubenče, do Holešovic a do Břevnova. Význam brány stoupl po vybudování Chotkovy silnice a napojení na centrum města.
Písecká brána, nedatováno
Opevnění, jehož byly všechny tři brány součástí, se rozhodly vybudovat zemské stavy po rozhodnutí císaře Ferdinanda III. z roku 1652 zlepšit obranyschopnost Prahy. Na výstavbu, která trvala 80 let, dohlížel vždy inženýr, vybíraný a delegovaný na toto místo centrálním vojenským úřadem ve Vídni – Dvorskou válečnou radou, který měl kontrolovat vojenskou a strategickou stránku věci. V době, kdy hradby a brány vznikaly, muselo si obyvatelstvo v jejich blízkosti zvykat na znehodnocení, rozdělení nebo omezení svého životního prostoru – zahrad či polí, a často s ním nebylo srozuměno. Hradební valy porostlé zelení ale také skýtaly možnost pasení dobytka, dětských her a dalších činností. Malostranské hradby však v budoucnu při plnění své obranné funkce nesehrály velkou roli. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví Písečnou branou do Prahy dostal český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, protože její obranu zajišťovala pouze slabá posádka nevycvičených měšťanů a studentů. V bitvě u Prahy roku 1757 hradby nehrály vůbec žádnou roli a epizodní úlohu opevnění sehrálo v revolučních bojích roku 1848. Brzy potom začalo již překážet rozvoji města a od roku 1860 bylo postupně odstraňováno. Do současnosti je zachováno asi 33 % malostranských hradeb a dalších 18 % jako zemní tělesa.
Tajná chodba odhalená při rekonstrukci brány v roce 2014.
Dnes je brána, známá už spíš jako Písecká, místem setkávání, v jejím vnitřním prostoru i venkovním areálu se konají výstavy. Ve spolupráci s Prahou 6, na jejímž území brána stojí, tu probíhají akce pro celé rodiny, různé koncerty, společenská setkání, oslavy výročí a státních svátků i charitativní akce. Brána hostí i svatby a snad už zase bude možné posedět v útulné kavárně. Od roku 2019 je před ní umístěna plastika Vějíř Žofie Chotkové od sochařky Martiny Hozové. Písecká brána už 300 let patří do koloritu Prahy. A na rozdíl od historie se v posledních desetiletích stala místem, které nerozděluje, ale naopak spojuje své Pražany.
O rekonstrukci brány více ZDE:
Od 1. července až do listopadu 2014 proběhla celková rekonstrukce Písecké brány.
Po odebrání zeminy na severním rohu se objevila tajná chodba, která prý sloužila obráncům barokního fortifikačního systému Prahy k nepozorovanému úniku z obleženého objektu. Jeho ústí bylo zamaskováno křovinami. Dokonce prý tento 120 cm vysoká chodba sloužila k nečekanému napadení nepřítele z boku a rychlému návratu do brány. Úzký tunel se dal v případě napadení snadno bránit či zatarasit. Tato chodba se opět zazdila, zaizolovala a zasypala. (zdroj: www.piseckabrana.cz)
Martina Fialková