Bitva u Prahy, rekonstrukce 2017, Štěrboholy (foto Petra Veverková)
V květnu 1757 již stály z větší části v Praze Mariánské hradby na obranu Malé Strany a tím i celé Prahy (viz článek o Písecké bráně). Přesto ale v jedné z bitev prusko-rakouské války nesehrály obrannou roli a Praha byla – i když jen dočasně – Prusy krutě obléhána, ostřelována a poničena. Jak se to stalo? Po stopách jedné bitvy se můžeme vydat i na výlet, který lze začít třeba u přívozu přes Vltavu Sedlec – Zámky. Někde v této severní části vltavského údolí mohla totiž přes řeku přejít pruská vojska, a pokračovat (snad Drahaňskou roklí nebo údolím Bohnického potoka jako my) do Čimic. Kteroukoli variantu si vyberete, projdete se zajímavým přírodním terénem.
Čimice nikdy neměly kostel ani vlastní zastupitelstvo, ale shodou okolností se dostaly na četná mapová zobrazení a do knih vojenské historie. V době sedmileté války, v předvečer bitvy u Štěrbohol (známé také jako bitva u Prahy), stanovalo na kopci u Čimic pruské vojsko krále Fridricha II. Velikého a sám král tu mohl strávit noc.
O Čimicích v polovině 18. století nemáme mnoho informací, na místě se již od středověku nacházel vrchnostenský dvůr a dva poddanské grunty, sousední Bohnice tehdy tvořilo cca 20 popisných čísel.
Příprava na střet pruského a rakouského vojska
Pruské vojsko se počátkem května 1757 před klíčovým setkáním s rakouskou armádou usídlilo v prostoru Lysolají a Liboce, Fridrich II. se usadil v letohrádku Hvězda. Rakouská armáda prince Karla Lotrinského si připravila pozice na širokém území mezi horou Vítkov a Kyjemi. Když se přiblížily od Brandýsa pruské posily – oddíly maršála Schwerina – dal král Fridrich II. pokyn k přesunu armády přes pontonové mosty na druhý břeh Vltavy a přes návrší u Bohnic a Čimic na Prosek. Nevíme přesně, kde byly mosty zbudovány a kolik jich bylo, historické prameny uvádějí Podbabu, Sedlec a dokonce i Roztoky. Dobové vojenské mapy ukazují několik variant umístění mostů, v mnoha podobách zachycují i jednotlivé čtvrti – Bohnice, Čimice i samotné centrum Prahy.
Bitva se blíží
Příprava na stavbu mostu a převoz ochranných praporů na druhý břeh začaly 5. května časně ráno. Do večera tábořilo u Čimic 20 praporů, 28 eskadron a 50 těžkých děl pruské armády. Dalších 10 eskadron hlídalo ležení od Čimického háje. Hlavní stan Prusů byl v Čimicích. V předvečer bitvy došlo k dohodě Fridricha II. s posly generála Schwerina o setkání obou oddílů pruské armády v šest ráno na prosecké pláni. Kde přesně a jak strávil král Fridrich noc před bitvou, nevíme ani jaké dojmy si mohl z okolí odnést. Doufejme, že zprávy o jeho nočních nevolnostech a zvracení vyplynuly jenom z nervozity.
A jak to dopadlo?
Pruské vojsko 6. května 1757 zvítězilo, rakouská armáda se stáhla za hradby Prahy a město prožilo tři těžké týdny obléhání a ostřelování. Prahu tou dobou obývalo asi 60 000 osob, stejný počet vojáků byl na pruské i rakouské straně. Kolem 60 000 bylo i dělových koulí, které se na Prahu snesly ze všech stran. Vojenské oběti střetu kromě smrti polního maršála Schwerina a rakouského velitele Browneho následovaly i civilní ztráty, v Praze byla zničena čtvrtina měšťanských domů, poničena byla i katedrála sv. Víta.
Místo bitvy na historickém plánu. Tři pontonové mosty na místě bitvy, orientováno jižně (2. pol. 18. století, Národní knihovna).
Místo připomenutí
Střet armád je možné si připomenout výletem do Štěrbohol, kde byl při příležitosti 250. výročí bitvy v roce 2007 odhalen památník. Původní velkolepý památník s klasicistní a empírovou výzdobou, který postavila a spolu se symbolickým hřbitovem spravovala pruská vláda, se stal v době protektorátu symbolickým místem nadvlády velkoněmecké říše a hned po ukončení války v roce 1945 byl srovnán se zemí.
Text i foto budou zároveň součástí chystané naučné stezky Bohnice – Čimice – Troja.
foto Petra Veverková
Mária Trenklerová