Pandemie silně zasáhla knižní trh, pocítili ji nakladatelé, knihkupci, autoři i čtenáři. Rány se budou hojit dlouho.
Doba covidová přivedla mnoho lidí ke knihám. Nehrají kina, divadla, nekonají se koncerty, to všechno přispělo k tomu, že lidé začali více číst. Najednou se na sociálních sítích roztrhl pytel se skupinami sdílejícími knižní tipy, objevila se řada podcastů a i ve standardních postech se knihy začaly objevovat v míře do té doby nevídané. Lidé v knihách hledali zábavu a únik od okolního zblázněného světa. Chtělo by se říct, že knihám současná situace prospěla, ale tak to samozřejmě není. To, že více čteme, neznamená, že více knih nakupujeme. A v tom je právě velký problém.
Zastaven v rozletu
Prodej knih v posledních letech stoupal a nakladatelé i knihkupci mohli být spokojeni. Pesimistické prognózy, že moderní technologie knihy převálcují, se nenaplnily. Samozřejmě, že pokrok zastavit nelze a elektronické knihy jsou opravdu na vzestupu, ale o konci knižního trhu nemůže být řeč. Jde jen o přeskupování sil. V roce 2019 byl meziroční růst elektronických knih 12 % a audioknihy vykázaly meziroční nárůst dokonce 38,5 %. Celkově si v posledních letech knižní trh pochvaloval zájem zákazníků a dařilo se mu. S pandemií ale všechny optimistické výhledy do budoucnosti vzaly za své.
Knihkupectví na kolenou
Uzavření prodejen se pro některé provozovny stalo likvidační. I za normální situace neměli malí knihkupci na růžích ustláno, protože museli ustát tlak velkých řetězců, ale pandemie některé z nich srazila na kolena definitivně. V roce 2019 bylo v České republice přibližně 600 kamenných knihkupectví. Prodej knih jen prostřednictvím e-shopů nebo výdejních okének nemohl nahradit standardní prodej knih v maloobchodní síti. Je jasné, že restart bude trvat měsíce a některé škody napravit nepůjdou.
Odložený veletrh
Jedním z hlavních milníků knižního roku je pro nakladatele, knihkupce i čtenáře veletrh a literární festival Svět knihy. Návštěvníkům nabízí nejen knihy za výhodnou cenu, ale také setkání s českými i zahraničními autory a další zajímavý program. Každoročně do Prahy přijíždějí hosté z více než třiceti zemí světa a jsou mezi nimi zvučná jména, jako například v nedávné době nositelé Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa a Hertha Müller. Zatím poslední a zároveň jubilejní pětadvacátý ročník konaný v roce 2019 navštívilo více než 50 000 návštěvníků a účastnilo se ho více než 400 vystavovatelů na výstavní ploše okolo 4000 m2. Svým pojetím a zásahem je pražský knižní svátek srovnatelný s veletrhy konanými například v Lipsku nebo Bologni. Finanční i propagační přínos je každoročně obrovský. Loni však brány Veletržního paláce pražského výstaviště v Holešovicích, kde se veletrh už tradičně koná, zůstaly zavřené. Pro šestadvacátý ročník, jehož hlavním hostem mělo být Polsko, bylo všechno připraveno, ale epidemiologická situace neumožnila veletrh uspořádat. Čtenářům se neotevřelo ani DEPO 2015 v Plzni, kde se měl konat třetí ročník podzimního veletrhu Svět knihy Plzeň. Pro knižní trh to znamenalo citelnou ránu. Naděje se upřely k letošnímu jaru. Komplikovaná situace ovšem donutila společnost Svět knihy s.r.o., která veletrh organizuje, aby jarní termín opět zrušila. Poslední zprávy hovoří o termínu 23.–26. září 2021. Podaří se zrealizovat? Všichni věří, že ano. Čtenáři, nakladatelé i knihkupci.
Jana Marxtová