Po půl roce krušné koronavirové uzavírky se v pondělí 3. května konečně otevřely brány a pokladny muzeí a galerií. Zatím v Praze a s ní i v dalších sedmi krajích.
Chvíle volného času – ale pro nás, novináře, i chvíle pracovní – tak už opět můžeme trávit mezi skutečnými sbírkami a expozicemi a těšit se zajímavou architekturou a uměleckými díly naživo. Žádná virtuální realita to nenahradí, cítíme všichni. A tak, i když jen v omezenějších počtech, můžeme zavítat do všech budov Národního muzea (které letos slaví 130 let od svého založení a poprvé se zde prezentuje Czech Press Photo) ale i do Národního technického muzea (nová výstava „Česká stopa v historii výpočetní techniky“), Uměleckoprůmyslového musea, Židovského muzea a dalších menších pražských muzeí. Také však do Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy, Centra moderního umění DOX i jiných, různě zaměřených galerií, a potěšit se s tím, co v nich připravili kurátoři v čase nucené uzávěry. Na své návštěvníky čekají i desítky malých, soukromých galerií, které často přinášejí velmi zajímavou nabídku. Já osobně se moc těším na prodlouženou výstavu Jana Švankmajera v galerii Art in box nebo do Galerie České spořitelny na výstavu krajinomalby, portrétů i žánrů 18.-20. stol. nazvanou „Pro potěšení ducha i oka“. Také ale třeba do Nové galerie, kde vystavuje Adam Kašpar „Observer´s Guide“. Muzeí a galerií máme v hlavním městě více než sto, a tak než se otevřou i divadla a koncertní sály, můžeme si naplánovat pořádný výstavní maraton. Třeba ten ztracený čas v kultuře přeci jen aspoň trochu dohoníme.
Martina Fialková