Národní technické muzeum připomíná novou výstavou mimořádnou osobnost Jindřicha Waldese (1876–1941), od jehož úmrtí uplynulo letos 80 let. Jedním z ústředních motivů výstavy je vybudování Waldesova hospodářského koncernu, na jehož počátku byl převratný nápad. Vynález přístroje na zakládání pružin do stiskacích knoflíků, čili patentek, nahradil práci až deseti zručných dělníků. Odtud vedla cesta k výrobě slavných patentek Koh-i-noor a jejich vývozu do celého světa.
Stiskací knoflíky čili patentky
Firemní logo Koh-i-noor, slečnu s patentkou v oku, ztvárnil pro Waldese známý malíř Vojtěch Preissig. Nebyl to ale jeho nápad. Takto patentku v žertu skutečně použila slečna Elisabeth Coyne na lodi, kterou Jindiřich Waldes v roce 1912 cestoval, a tak ji nejprve namaloval Waldesův přítel, slavný František Kupka. To již ale Waldes 10 let, od roku 1902, budoval svoji firmu společně s Hynkem Pucem, vynálezcem zakladačky a dalších strojů, které usnadňovaly textilní výrobu. Začínal však jako obchodní cestující s kovovým zbožím svého zaměstnavatele, firmy Lokesch a později vzpomínal: „Díky znalosti řečí jsem byl poslán do světa a procestoval jsem velkou část Evropy, včetně Balkánu, Malé Asie a severní Afriky,“ a dodal: „V cizině mne mrzelo, že jsme tak málo známí.“
Rozhledem a mimořádnými manažerskými schopnostmi se pak ve vlastní firmě, která se z malé dílny s jedním dělníkem brzy rozrostla na velkou továrnu ve Vršovicích, zasadil o proslulost Československa v oblasti výroby drobného kovového zboží. Dobrým obchodním partnerem Waldesovy firmy byla firma Baťa, s níž se jeho produkce dostávala do světa. Stejně jako Baťa, vážil si Waldes práce svých zaměstnanců. Sázel také vždy na racionalizaci práce a inovaci výroby (jako první v Československu začal vyrábět zipy). Firma Jindřicha Waldese registrovala stovky patentů (35 tuzemských a 800 zahraničních) a 120 ochranných známek po celém světě a patřila v předválečném Československu k nejznámějším. Koncem 40. let měla na 40 závodů po republice i v Evropě a vyráběla od patentek přes knoflíky, zipy, různé přezky, sponky a cvočky až po hroty do plnicích per. Název Koh-i-noor rezonuje a výroba ve vršovickém závodě v Praze běží dodnes.
Smutné je však pokračování Waldesova příběhu. Jindřich Waldes patřil za podporu odbojového časopisu a své vlastenectví k prvním zatčeným z významných československých osobností po německé okupaci v roce 1939. Židovský původ byl dalším důvodem k perzekuci a věznění v koncentračních táborech Buchewald a Dachau, odkud se jej sice rodině podařilo vykoupit, ale nepřežil pak strastiplnou cestu lodí do USA za svými blízkými. Za nevyjasněných okolností zemřel na palubě lodi u kubánské Havany.
Historie firmy „Waldes a spol.“ je zachycena na výstavních panelech ve všech přelomových období 20. století, tj. v době založení firmy na sklonku habsburské monarchie, v období první světové války, po vzniku nové Československé republiky, ale i v době okupace a v poválečném vývoji, kdy byla firma znárodněna, ale dodnes pokračuje v produkci pod značkou Koh-i-noor.
Výstava je postavena na rozsáhlém archivním studiu velkého množství nezpracovaných archiválií. Děje se tak poprvé v uceleném obrazu, a přestože nejde o výstavu rozsáhlou, je pro mapování tradic českého a československého průmyslu Národním technickým muzeem dalším důležitým počinem v řadě.
Výstava však představuje Jindřicha Waldese také jako vášnivého sběratele umění, podporovatele moderního umění a mecenáše svého přítele Františka Kupky. Částí kdysi obrovské Waldesovy umělecké sbírky dnes disponuje Národní galerie, dále tvoří významnou část sbírek Uměleckoprůmyslového musea, část byla vrácena potomkům do USA. Podobně velkorysých mecenášů není nikdy mnoho. Proto je dobré vzdát jim hold – třeba i jen tím, že na výstavu zajdeme.
Národní technické muzeum, foyer 2. patra, do 31. 1. 2022
Maf