březen

Předjarní novinky

Psát o tom, že letošní končící zima nebyla vlastně ani zimou, ale spíš „z podzimu do jara“, je jako „nosit sovy do Atén“. Česky „dříví do lesa“. Přičemž je na místě podotknout, že ani to letité české úsloví nemusí být v budoucnu úplně vypovídající, neboť mnohé lesy jsou poloprázdné – po náletech kůrovců, několikaletém suchu a větrných smrštích zmíněného počasí „podzim – jaro“. K tomu mne napadá další, ne zcela platné úsloví, přesněji pranostika: „Únor bílý, pole sílí“. Dnes by se mělo říkat spíš: „V únoru slunce paří, hrabošům se náramně daří“.

V souvislosti s netradičním počasím chci říci pár slov o cestování. Díky počasí ušetřili cestáři spousty tun posypového materiálu a nafty za tisíce kilometrů a začali se věnovat opravám silnic. Jako aktivní motorista jejich konání samozřejmě vítám. Protože počasí „přálo“ a na sněhu a ledu jsem letos najezdil jen pár desítek kilometrů (aspoň zatím), o to více jsem mohl šlápnout na plyn a v rámci povolených rychlostí se projet krajinou v jarním rozpuku. Ovšem, hle, ty rychlostní limity se také nějak mění. Za to však nemůže počasí, ale úřady.

Představte si situaci: Jedu tou jarní krajinou v rozpuku na výlet – co taky na zimní dovolené bez sněhu. Rovná silnice, zelenající se pole okolo, nikde ani zatáčka či nepřehledný horizont, a náhle, světe div se, cedule omezující rychlost na 70. Ťuknu tedy na brzdu a poctivě sleduji, co za nebezpečí kde hrozí. Víte, o co šlo? O výjezd z jakési boční, zcela pusté a úplně vedlejší silničky vedoucí kamsi do lesa. Že by se tam tvořily fronty nebo nemohl hajný z lesa vyjet kvůli hustému provozu? Jak to bývá, když si něčeho zvláštního všimnete, zůstane vám to v hlavě. Takže podobná omezení jsem pak začal nacházet na každém rohu: snížení na 70 dvě stě metrů před vsí – asi aby nepozorný řidič včas sundal nohu z plynu. Copak patří nepozorný řidič za volant?! Stejná cedule před kruhovým objezdem na obchvatu – asi abychom věděli, že tam ten kruhák je. Byť cedule, která ho oznamovala, byla vidět již zdálky a je snad na každém, aby si rozmyslel, kolik může místo projet. A do zbytečných omezení jsem si uložil ještě jedno: řada radnic posunula ceduli „začátek obce“ daleko před první domy. Možná tam mají v plánu stavět, možná, aby z pole mohl lépe vyjet traktorista. Nevím, ale zdá se mi, že se to trochu přehání. To už rovnou můžeme snížit maximální rychlost na 70 a ve vsi na 40. Ušetřilo by se za značky. Zkrátka je pořád něco nového. Tak pozor na silnici i v lese!

PS. Jednu novinku si na cestách uložily do hlavy mé děti: zvětšování mapy dvěma prsty na těch papírových nefunguje, na rozdíl od mobilu či navigace.

Ondřej Sedláček