Je to paradox. Na jednu stranu se na nás ze zpráv i od pokladen valí stále vyšší ceny všeho – důvod je nasnadě. Na druhou stranu je alespoň podle cestovek nebývalý zájem o netradiční, dražší a atypické dovolenkové (zvláštní to slovo) destinace. Jak to tedy bude doopravdy?
Za sebe mám jasno, letos zůstanu „lúzrem“ (jen pro upřesnění: anglické slůvko „lose“ znamená ztratit, zmeškat, zpožďovat se). V duchu krásného vysvětlení, které jsem kdysi četl na jednom webu: ještě jsem nejedl v Hergetově cihelně, nebyl v Thajsku a vůbec tak nějak zaostávám v moderních trendech. Ostatně, neviděl jsem ani Emiráty, nepotápěl se na Maledivách, neplavil se v Karibiku a neopaloval v Dominikáně (míněno v nějakém hotelovém resortu Dominikánské republiky).
Abych se však úplně nesnižoval. V Hergetově cihelně jsem byl. V době minulého režimu, kdy byla totálně zchátralá, jsem se spolužákem ze základky prolézal její střechy a půdy a hledal poklady – jako to kluci v tomto věku dělají. Naše hledání přerušil hlídající vlčák, který nás donutil rychle změnit plány. Mám pocit, že jednoho z nás i chvilku držel za rukáv, nicméně dost vysokou zeď jsme obratem překonali a vše dopadlo dobře. (Kdybys to četl, zdravím, Honzo!)
Zpět k dovoleným. Letos nepojedu s rodinou na cestu obytným vozem, toho jsme si užili minulé roky dost a skvěle. Nestaneme se tak přispěvateli „vanlife“ comunity (cestovatelů v obytných dodávkách).
Teď zvažujeme, že navštívíme Rujánu a ukážeme dětem, kde se koupali ti nejšťastnější za dob nesvobody, když jižní teplá moře byla režimem zapovězena. Mohli bychom tam využít pohodlí nějakého „glamping resortu“ (glamorous + camping = luxusní kempování). Ovšem myslím, že budeme „old fasion“ (staromódní) a vybereme si nějaký Zimmer frei s výhledem na Baltské moře a v místním občerstvení budeme pojídat Fischbrötchen, tedy chlebíčky s rybkami, nebo jiné speciality, třeba rybky pečené nebo naložené.
Tak či tak vás všechny zklamu – nic z toho, co budu mít na talíři, vám nenasdílím. Sociální sítě jsou podle mne metla lidstva (s trochou nadsázky). Všechno vědí, především spoustu nadbytečností a mnohdy doslova hloupostí, a nedávají příliš přidané hodnoty. Navíc, proč plnit servery gigabity dat fotek se zapadajícím sluncem a opálenými obličeji. Když by nebyl jiný důvod, tak proto, že každá tahle fotka stojí nakonec spoustu energie a korun, které by mohly být využity smysluplněji. A i kdybych chtěl, nemohu se podělit, jsa lúzr, nemám ani Facebook, ani Twitter ani Instagram.
Krásné dovolené!
Ondřej Sedláček