Exkluzívní sólový recitál, v němž vystoupí kanadský houslista James Ehnes, je letos jediným koncertem, ve kterém vystoupí zahraniční umělec.
Výkony sympatického a skromně působícího umělce jsou kritiky po celém světě hodnoceny v superlativech, ostatně bylo tomu tak i na Pražském jaru 2015. Vyznačují se spojením technické dokonalosti s oduševnělostí, vkládanou do každé noty. James Ehnes bude hrát na nástroj Stradivari zvaný „Marsick“ z roku 1705. Na programu je Druhá a třetí partita pro sólové housle J. S. Bacha a Druhá sonáta Eugéne Ysaÿe. Díky české stopě v Ehnesově mladém vývoji máme však také možnost se dozvědět, co dostal umělec do vínku v době svého formování.
„Ehnesovo jméno může být spojováno s pojmem zázračného dítěte. Přesto se s ním úplně neztotožňuje. James Ehnes (*1976) je ve svém osobním vystupování přirozený houslista, hudebník, člověk. Byl svůj už jako desetiletý chlapec, nechtěl hrát jen rychle, chtěl hudbě rozumět. Je mnoho zázračných dětí, na kterých se podepsalo enormní pracovní vypětí, nekonečné cvičení, ztráta dětství pod vlivem rodičovských ambicí“, říká houslista Jaroslav Šonský. S Jamesem Ehnesem a jeho otcem, vyučujícím trubku, se setkával na stejné hudební univerzitě v kanadském Brandonu, kde také vyučoval. Z doby, kdy se Ehnesův dětský talent formoval, mu zůstalo mnoho dojmů a jistota, že vztah otec – syn zde zapůsobil zcela mimořádnou pozitivní silou. Vždy mu také vyvstanou na mysli dvě další jména slavných houslistů.
Z hudební historie je známé setkání českého houslového génia Josefa Slavíka a superhvězdy Nicoly Paganiniho ve Vídni. Paganini, jak známo, své skladby nepublikoval. Jeden z koncertů navštívil tehdy 23letý Slavík a vyslechl Paganiniho slavnou La Campanellu. Skladbu si po poslechu okamžitě zapsal, nacvičil, během několika dní Paganiniho ve Vídni navštívil a udivenému mistrovi přednesl. Paganini Slavíka objal a pronesl větu, kterou můžeme číst na Slavíkově hrobě na Vyšehradě: „Le monde tremble quand vous jouez“ – Celý svět se třese, když vy hrajete. Ve Vídni se tito dva mistři sblížili, o setkáních píše Slavík rodičům domů do Česka. Paganini si mu stěžoval na své mládí, kdy ho dřel nemilosrdný otec, aby mohl na něm vydělávat peníze. Proto býval celý život Paganini tak často nemocen. Ratibor Budiš v knize Housle v proměnách staletí píše: „Zatímco Paganini ve svém dětství velice trpěl, Slavík byl zahrnut otcovskou láskou“ a to Paganini zřejmě rozpoznal.
James Ehnes – na Pražském jaru 24. května od 20.00 živě z Floridy na www.festival.cz
Martina Fialková