27. října 2023 jsme si připomněli 110. výročí narození světově proslulého vědce a vynálezce Otto Wichterleho. Věnoval se bádání v oblasti makromolekulární organické chemie.
Název oboru řadě lidí nic neřekne, ovšem to, že jeho objevy přinesly zásadní zlom ve zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček, ví jistě každý. Ale kontaktní čočky nebyly jeho jediným přelomovým objevem. Proslavil se též vynálezem umělého polyamidového vlákna – silonu.
Na polyamidovém vláknu Otto Wichterle (27. 10. 1913, Prostějov – 18. 8.1998, Stražisko) začal pracovat již v roce 1940, a to ve zlínské laboratoři firmy Baťa. A pečlivě se snažil, aby se projekt nedostal do rukou Němců. Sám Wichterle byl za 2. světové války několik měsíců vězněn, ale shodou šťastných náhod unikl transportu do koncentračního tábora.
Nový materiál se měl původně jmenovat winop – podle tří spolupracovníků: Wichterle, Novotný, Procházka. Nakonec dostal název silon (vzhledem k podobnosti s nylonem). Průmyslová výroba silonu však začala až v roce 1950 továrně v Plané nad Lužnicí. Dnes se již polyamidová vlákna u nás nevyrábějí.
U příležitosti několika Wichterleho výročí – nejprve již zmiňovaného 110. výročí narození, dále pak 25 let od úmrtí a 60 let od podání patentu na měkké kontaktní čočky, připravilo Národní technické muzeum malou výstavu na téma vývoje a výroby umělých textilních vláken se zaměřením na situaci v Československu.
Na přípravě výstavy Bourec v plastiku pracovaly dvě kurátorky NTM: Lucie Střechová, kurátorka sbírky Textilní výroby, a Gabriela Kopalová, kurátorka sbírky Chemie. K výstavě uvedly: „Již nějakou dobu jsme uvažovaly o vzájemné spolupráci, protože řada chemických principů a postupů prochází několika technologickými fázemi textilní výroby. Začaly jsme tak u zmapování nejvýraznější oblasti této spolupráce mezi chemií a textilem, a to jsou právě umělá vlákna.“
Výstava se skládá z několika tematických a grafických panelů, na kterých je připomenut vývoj umělých textilních vláken. Dále je zde popsána průmyslová výroba a užití těchto textilních vláken na území Československa. Druhá část výstavy mapuje vývoj dalších syntetických textilních vláken a jejich užití v druhé polovině 20. století a informace o trendu současné textilní výroby – nanovláknech.
Výstavu doplňují ukázky konkrétních předmětů. Nechybí například typické oděvní součásti, na jejichž produkci se umělé textilní vlákno primárně využívalo – dámské punčochy.
Výstava v hlavní budově Národního technického muzea v Praze potrvá do 25. února tohoto roku.
Více o výstavě na www.ntm.cz.
Ondřej Sedláček