Pohled do výstavy (foto Jan Slavík, © DOX)
Rozsáhlou výstavu věnovanou reflexi díla Franze Kafky připravovalo Centrum současného umění DOX několik let. Nabízí setkání s díly tří desítek umělkyň a umělců domácí i zahraniční výtvarné scény. Jejich díla jsou nejrůznějšími reakcemi na Kafkovo dílo, osobnost i na samotný kafkovský kult v letošním „kafkovském“, jubilejním roce.
Franz Kafka, německy píšící, ale i česky hovořící rodák z Prahy, zemřel v červenci 1924, tedy před 100 lety, kdy předčasně podlehl tuberkulóze. Dožil se pouhých 41 let. Literárně činný byl necelých 20 let, během nichž jeho dílo nevešlo příliš ve známost. Celosvětového věhlasu se Kafkovi a jeho románům Proces, Nezvěstný (zvaný také Amerika), Zámek a také povídce Proměna dostalo teprve po II. světové válce, kdy se ukázalo svým způsobem vizionářské. Kafka dokázal proniknout do nejtemnějších hlubin lidského nitra jednotlivce i společnosti, jednotlivcem manipulující. Vystihl neviditelné struktury moci, která nevinného a nic netušícího člověka může i odsoudit k smrti. Jeho hrdinové se ocitali v tajemných osidlech systému, který jim neumožňoval bránit se a stavěl lidi proti sobě, ačkoli se tvářil jako právní. Jeho postavy zeměměřič Josef K. nebo Řehoř Samsa se proměnily v symboly, které žijí vlastními životy. Kafka se stal jedním z klíčových autorů kulturního světa 20. století, později až kultem.
Jaroslav Rona, Franz Kafka V Terstu, 2020
Kafka kdysi své české přítelkyni, novinářce Mileně Jesenské napsal: „Nikdy jsem mezi německým národem nežil. Němčina je mi mateřštinou, a proto pro mě přirozená, ale čeština je blízká mému srdci“. Pro totalitní režim před rokem 1989 byl ale z ideologických důvodů pouze trpěným jménem. Jen kvůli mezinárodní proslulosti Kafku nemohl tehdy vymazat. Po změně režimu se postupně mění a zvýrazňuje význam Kafkova odkazu. A dnes, kdy je znovu a stále víc narušována křehká stabilita společnosti, Kafka i jeho postavy opět častěji vystupují na scénu.
Mat Collishaw, Insilico (foto Jan Slavík, © DOX)
Výstava v DOXu dala prostor jak pro obrazy, grafiky, plastiky všeho druhu, tak i pro videoart a další druhy výtvarného vyjádření. Umělců, kteří byli ve své tvorbě jakkoli Kafkou inspirováni či ovlivněni, je tu přitom několik generací, od nejmladších po devadesátníka Švankmajera. Způsobů, jak přenést prožitky z četby, emoce nebo myšlenky do uměleckého díla, je bezpočet. Nejkurióznějším dílem na výstavě je asi kostra jelena, jak ji vytvořil Brit Mat Collishaw. Pomocí transformace toku nenávistných projevů na sociálních sítích do mechanické energie se pohybuje. Z nádherného zvířete vidíme jen esteticky vytvořenou stříbrnou kostru, beroucí na sebe všechnu tu neviditelnou zášť ze sítí, proti níž není pomoci.
Volker Marz, Prodaný Kafka, 2009
Mnohá díla však vůbec nepotřebují vysvětlivky. Z domácích umělců má na výstavě zastoupení Jaroslav Róna. S kafkovským tématem se ve svém životě setkal a utkal několikrát, a snad i svým vlastním naturelem a další tvorbou má k vyjádření kafkovské esence blízko. Několik maleb Siegfrieda Herze expresivně zobrazuje členy Kafkovy rodiny. Matku, otce, sestry i Kafku samotného. Herz sám přiznává, jak hluboce byl zasažen Kafkovým Dopisem otci. A není sám, toto Kafkovo vyznání se z komplikovaného vztahu k autoritativnímu otci, vyžadujícímu synovu vděčnost a lásku, aniž by sám cokoli citově do vztahu investoval, zasáhlo i další umělce.
Ze zahraničních autorů zde vystavuje nejvzdálenější evropské kulturní tradici Liu Xia, čínská malířka žijící v Německu. Kafku vnímá prostřednictvím vlastního osudu – držena v domácí izolaci čínským režimem, vdova po disidentovi, který obdržel Nobelovu cenu za mír, následně byl uvězněn, onemocněl a předčasně zemřel. Někteří umělci fabulují ve svých dílech další Kafkův život – jako by nikdy nezemřel, případně „vstal z mrtvých“ – dvojice mladých izraelských umělkyň Nil a Karin Romanovy.
Siegfried Herz, Franz Kafka, 2023
„Nepřeji si být snadno definován. Raději bych se vznášel nad myslí ostatních lidí jako něco docela tekutého a nepostřehnutelného. Spíše jako průsvitné, paradoxně barvami hýřící stvoření než jako skutečná osoba.“ To jsou slova samotného Franze Kafky. Jeho přání se mu nejspíš splnilo, protože každá další generace, má „svého“ Kafku, najde v jeho odkazu něco právě jen pro sebe, něco aktuálně platného. Přitom však nikdy nebude snadno definován. A to ani touto výstavou. To však nemění nic na tom, že výstava je zcela jistě jednou z letošních kulturních událostí v Praze.
A slovo esque v jejím názvu? Slovník Cambridge Dicitionary jeho význam vysvětluje jako „ve stylu někoho“ a uvádí konkrétním příkladem: „Pracovat tam, bylo jako v kafkovské noční můře.“ Jasný důkaz o světové proslulosti pražského rodáka.
Liu Xia, Dobré kosti, 2022
Kafkaesque, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7, do 22. 9.,
Kurátoři: Otto M. Urban, Leoš Válka, Michaela Šilpochová
Martina Fialková